„A pak se to stalo. Otočil se, chytil mě za ruku a vydali jsme se spolu ruku v ruce k molu, Z hloubi srdce jsem si přála, aby byla tma černější než černá a abych byla navíc neviditelná.“
Poetická minulost Blanky Hoškové je v jejím stylu velice patrná. Její slovní obraty jsou velice malebné, příběh pěkně plyne, dialogy jsou reálné. Kniha se sice nezařadí po bok největších světových bestsellerů, ale pobaví, pohladí a provede čtenáře báječnou letní dovolenou po bývalé Jugoslávii. Cítila jsem lehký mořský vánek i svěží horský vzduch a žhavou pálenku na patře. Musím přiznat, že především v ohledu zeměpisném a místním gastronomickém jsem se od autorky mnohému naučila.
Na začátku jsem trochu bojovala, protože jsem nechápala, jestli má Vojtěch rakovinu, Crohnovu nemoc nebo deprese, nebo jestli ty deprese jsou důsledkem jiného onemocnění. Pak jsem ale všechno pochopila. Autorka skvěle vystihla pocity a chování jak nemocného člověka, tak jeho nejbližších. Lehce depresivní, těžce ze života. Ale hlavní hrdinové mají báječnou dceru, na kterou můžou být pyšní.
„Ovládat se. Sebezapírat. Bolestně prožívat důsledek silné a nečekané hormonální erupce.
Cítila sem stejné vzrušení jako on.
Jiné.
Stejné.
Stejně intenzivní.“
Když jsem se potom začetla, užívala jsem si dovolenou (opravdu jsem se cítila jako bych po několika letech na dovolené – mateřskou samozřejmě nepočítám – a skvěle jsem si odpočinula) a koupání, letní lásku, zkrátka jsem měla milé počtení.
Dokonce jsem prožila i lehké chvění z doteku zakázaného ovoce. A mně se tajil dech. Ani jsem nevěděla, jestli to hlavní hrdince přeju, nebo ne, protože byla přeci jen vdaná. Normálně bych měla jasno – jsi vdaná, tvůj chlap je nemocný a je doma – máš utrum. Ale Blanka Hošková si se situací výborně pohrála a opravdu mě nahlodala. V životě není nic černobílé.
Heřman byl takový trochu slizoun, opravdu ten, který je během každého zájezdu na lovu. Ze všech postav se mi líbil nejvíc recesista a ranař Mojmír se svou bandou a Majka se Zdeněčkem. Nějak jsem nepochopila volejbalová intermezza a naopak se mi velmi líbil epilog a rozuzlení celého příběhu.
Jednu věc musím ale knize vytknout. Tentokrát se nejedná o chyby (našla jsem jen asi 2 a jednalo se pravděpodobně o překlepy), ale o fakt, že se v příběhu vyskytují jednovaječná dvojčata opačného pohlaví. Opravdu? Ani autorka ani redaktorka neznají tak základní věc, neověří si fakt a pustí knihu do tisku? Jednovaječná dvojčata vznikají spojením jednoho vajíčka a jedné spermie, tudíž mají stejný genetický základ a jsou VŽDYCKY stejného pohlaví. No, málem mě kleplo.
Knihu nicméně doporučuji ke čtení na letní dovolenou, nebo naopak do těchto zimních mrazů, abychom si připomněly léto. Já jsem strávila s knihou nachlazení pod peřinou a taky nám bylo fajn. Je to takové odpočinkové čtení a těch není nikdy dost.
Kamilenky
Blanka Hošková
Blanka Hošková, autorka oblíbených románů pro ženy přichází v nové knize s ryze letním tématem. Letní láska nás přece může potkat v jakémkoliv věku! Práce, nemocný a postupně na život rezignující manžel, kamarádka, které se prů... více
