O koncích i začátcích

recenze

Ztráty a nálezy (2015) / jjanculka
Ztráty a nálezy

Také máte dojem, že smrt blízkého člověka jako téma knihy je v poslední době v krásné literatuře už ohraným klišé? Nebo máte naopak dojem, že o smrti a její (ne)definitivnosti se Vám nechce číst a už vůbec ne přemýšlet? Ať tak či tak, kniha mladé australské autorky Brooke Davisové „Ztráty a nálezy“ Vás přesvědčí o tom, že i o smrti se dá psát hezky, vkusně, s nadhledem i citem zároveň. A možná se i zasmějete.
Příběh drobounké sedmileté dívenky Vás od začátku zaujme svým upřímným a ryze dětským viděním světa. Millie je ve věku, kdy jí všechno zajímá a chce všemu rozumět. Pochopí, když jí umře pes, jak ale pochopit, že umřel tatínek? Kam zmizel a co se s ním teď děje? Když jí k tomu maminka „zapomene“ v obchodním domě a odcestuje neznámo kam, nerozumí Millie už vůbec ničemu. Jediné, co chápe a vidí je, že jí všichni opustili a navíc všichni umřou. A nikdo ji nerozumí. Nakonec najde spojence v lidech, kteří už se smrtí mají vlastní životní zkušenost – v zatrpklé sousedce Agáthě, která po smrti manžela přestala vycházet z domu, protože neunesla hraný soucit ostatních, a písaře Karla, který nechtěl skončit v domově důchodců. Tito dva se pokoušejí Millie pomoct najít její maminku, přitom však díky novým zážitkům sami nacházejí znovu vůli žít a něco „zažít“…
Příběh je křehký jako děvčátko samo, skoro jako bychom se u každého slova báli číst dál, aby se Millie něco nestalo. Ona se ale nedá, je odhodlaná a silná, ale vždy jen do chvíle, než se vynoří ten hrozný drtivý smutek… A stejně tak její dva „přátelé“. Všechno nám dochází, až když je vidíme vedle sebe, živoucí, opravdové a hledající. To vše umocňuje střídavá perspektiva, která nám umožní dívat se na příběh z různých úhlů a autorčino hravé jazykové ztvárnění, které nenechá v klidu žádného milovníka náročnější literatury. Ať už jde o Milliiny básničky z útržků rozhovorů, nebo Agathin „Sešit kritiky“ nebo třeba Karlovy klávesy z psacího stroje, které ne a ne složit do správného pořadí.
Brooke Davisová, už nyní oceněná několika literárními cenami, si dala se svou prvotinou načas a vyplatilo se. Vznikl příběh, který Vás dojme i rozesměje, potěší a možná i rozpláče. Každopádně ve Vás ale zanechá pocit, že vždycky je čas a důvod začít znovu od začátku. A také pocit, že stálo za to, si tuhle knihu přečíst.


Ztráty a nálezy Ztráty a nálezy Brooke Davis

Dojemný příběh o třech lidech, kteří zjistí, co znamená láska a život Millie je sedmiletá holčička se zrzavými kudrnami a červenými gumáky. Vede si seznam mrtvých tvorů, na němž kromě pavouka a sousedovic kočky figuruje také bab... více


Komentáře (0)

Přidat komentář