Kniha Nastydlá strašidla autorky Petry Vychytilové obohacuje knižní trh v době, kdy čtení, četba, včetně té dětské, ustupují do pozadí před masívním náporem počítačových her, televizních filmů a množství dalších masmediálních produkcí.
Prvotní podbízivost a zdánlivá neomezitelná pestrost možností dětského zájemce o tuto zábavu se pozvolna mění v direktivní šablonu hrdinů i darebáků, která pomalu svazuje fantazii dětských konzumentů až do takového stavu, kdy ji přestávájí potřebovat. A v tom okamžiku se dítě stavá závislým na předložených schématech, obsazených figurami a figurkami třetí kategorie, o dějové lince daných příběhů je lepší nemluvit.
Tedy v tomto čase se objevuje publikace překračující běžnou produkci pohádek, říkanek a obecně řečeno „knih pro děti“. Čím jsou Nastydlá strašidla mimořádná?
Autorka zvolila zdánlivě jednoduchý příběh. Hlavní hrdinkou je Anetka, copaté děvčátko, které si kolem sebe vytvořilo vlastní svět. Není to však svět vymyšlený, neskutečný, naopak. Je to svět rostlin, zvířat, slunce, vody a povětří, který se v Anetčině mysli rozhovoří vlastním jazykem a ožívá překrásnými figurkami, které jsou vždy spojeny s dětskými přáními. Svět zahrady, domu a přírody, který my, dospělí, míjíme v denním shonu téměř bez povšimnutí, je najednou plný života podivných a podivuhodných postav a postaviček, které naplňují obsah úvodního čtyřverší:
Opatruj křídla netopýra,
chraň křehkých křídel tichý šum.
Stále jsem s tebou já, tvá víra,
otevři se všem zázrakům.
A Anetka se všem možným zázrakům otevřela. Prochází s vílou Větružkou jednotlivá období roku, s Podzimem maluje listí javorů a dýně, houbám zdobí klobouky a stává se součástí nás obklopujících přeměn přírody.
Ale ten největší a nejtěžší úkol pro Anetku začíná ve chvíli, kdy se stane „veonetkou“, tedy bytostí polokouzelnou, a musí v jednotlivých měsících celého roku najít ztracené polodrahokamy z kaleidoskopu štěstí... a zachránit tak svět přírody, pohádkových bytostí i lidí.
V tomto poetickém putování autorka vybudovala prostor pro nepřeberné možnosti uplatnění fantazie dětského čtenáře, vytvořila vizuální i slovní základ pro vlastní prožitek této pohádkové cesty. A tady vidím další závažný aspekt Nastydlých strašidel, kterým je možnost vstupu dětského čtenáře do samotného příběhu.
Na otázku jak, je jednoduchá odpověď. Celá kniha je dostatečně obsáhlým a kvalitním základem pro vytvoření vlastních malých scén, fragmentů příběhu, kdy děti samy putují rokem, samy vybarvují listy, houby, jeřabiny a šípky... Samy se stávají polokouzelnými pohádkovými bytostmi a jdou zachraňovat přírodu a svět pro nás, tedy pro ty druhé. V tomto vyznění vidím nekonečné možnosti práce s daným titulem. Pedagogický, naučný, dobrodružný, ale hlavně poskytující dostatečné možnosti pro aktivní účast dětí v osobní realizaci Anetčina příběhu, kdy jeho prožití je jednou z mnoha fází formování osobnosti dítěte.
Nastydlá strašidla by měla být zpracována jako televizní, případně rozhlasové drama. To vřele doporučuji.
A závěrem děkuji autorce Petře Vychytilové za knihu, kdy se i dospělý při její četbě může na chvíli vrátit do bezstarostného dětství, kde pravda je pravdou, lež lží a vše je pohádkově čisté.
Autor: František Mareš
Autor je publicistou, spisovatelem a scénáristou
Zdroj: art-tour.cz
Nastydlá strašidla
Petra Vychytilová
Pohádkové vyprávění o sedmileté holčičce Anetce a jejích kamarádech - skřítcích, strašidlech a vůbec bytostech mezi nebem a zemí. Hudebnice, výtvarnice a spisovatelka Petra Vychytilová vytvořila svébytný, uvěřitelný pohádkový s... více