Ospalý ostrov a jedna osamělá žena, co peče chleba

recenze

Ostrov s vůní čerstvého chleba (2016) / skodovavera

Ostrov s vůní čerstvého chleba… Na první pohled chutný název, slibující pěkný román. Jeho autorku, Jenny Colgan, můžete znát díky jejím knížkám o jídle, ne však o těch běžných kuchařkách, co se vám v mysli vybaví, když máte v noci hlad, ale pozitivním a možná tak trochu i léčivém vztahu k nejrůznějším pochutinám. U nás jste už mohli číst o jejích laskominkách a čokoládě, teď máte příležitost najíst se voňavého čerstvě upečeného chleba.

Autorka se chopila skoro už tradičního moderního tématu. Zkrachovalý vztah, nulový rozpočet, chuť ode všeho utéct a jedna osamělá žena, co peče ani ne tak pro potěchu z chuti, ale spíš pro potěchu duše. A hlavně pojivo, co utváří celou dějovou linku. Jedno nevelké stěhování. A přestože začátek pro hlavní hrdinku sice moc valně nezačíná, s postupem času se apokalyptické prognózy mění.

Ostrov na ni při první návštěvě moc vesele nezapůsobil, i když tam měla Kerensu jako oporu. Ale teď, když foukal vlhký jarní vítr a nikde ani živáčka, vypadal naprosto neobydleně. Moře, které jí mělo přinést pocit klidu a uvolnění, jak Polly doufala, bylo ten den šedivé a zčeřené a šla z něj akorát zima. S povzdechem položila tašky (a kávovar) na kamenný schod před vybledlé dveře, kdysi zelené, a vytáhla těžký klíč.

Ano, máte pravdu, Chick lit jako vyšitá, přesto se dá říct, že až na některá hluchá místa od pohledu pěkné čtivo. Napsáno er-formou s velkým, avšak stále přiměřeným množstvím přímé řeči, nepostrádajíc často dechberoucí popisy okolního prostředí. Nutno poznamenat, že právě tohle jsem si na knize cenila nejvíc – pěkné, možná až roztomilé detaily o ospalém městečku u moře, papuchalk a vlastně i samotné jméno hlavní hrdinky, Polly, z běžného příběhu vhodné pro béčková filmová zpracování ála Čokoláda z ní dělaly něco víc, než laciný zlepšovák nálady. Na druhou stranu, o klišé zde nebyla nouze.

Bankrot, rozpadlý dům, kamarádka, co hlavní hrdince zuřivě její volbu rozmlouvá… No jo, i na začátek je toho docela dost. Pak zde máme Gillian Manseovou, ženu, která si na Polly stihla svůj názor utvořit snad ještě předtím, než ji doopravdy poznala A pak protějšek hlavní hrdinky, o kterém víte, že je to on, v podstatě už při prvním letmém seznámení. Nejednalo se ale o bezvýhradně nesympatické postavy, zážitek tedy ničím omezený nebyl, snad jen teď, když na to koukám zpětně a trochu se v tom dloubu, není těžké najít nějaké to negativum.

Žena si jen odfrkla a zkontrolovala sendvičovač. „Tady nic nenajdete. Pro nově příchozí to tu není. Není tu nic hezkýho, na co jste zvyklá z města. Tady je to jen pro místní.“

Abych to trochu shrnula, kdybyste na příběhu chtěli najít nějaké mouchy, nemuseli byste pátrat hluboko. Občas jsem si říkala, že by nevadilo hlubší dokreslení postav, jindy zase, že tohle jsem už v jiné variaci musela někde odkoukat a někdy zase něco v tom smyslu, že autorka tlačí moc na pilu, ale nakonec stejně přetrval jen ten milý pocit a papuchalk, co se k Polly vetřel jako nějaký pověstný maskot, strašící nad duchem této krásně vymalované knížky. Což mi připomíná, že musím ocenit, jak nápaditě byla rozvržena obálka, autorčin vzkaz na zadní straně je skvělý a nenásilný marketingový tah, v obchodě by mě tato drobnost zaujala víc, rádoby dechberoucí anotace.

Ostrov s vůní čerstvého chleba vás pohladí po duši, vyprázdní žaludek (vážně, chléb je úžasná věc), a rozjasní den. Pokud jste ženy a rády koukáte na béčkové filmy, nebo jste snad v poslední době zhlédly/přečetly něco podobného Čokoládě a toužíte po nějaké podobně lehké jednohubce, před sebou máte dokonalého adepta. Ha, já vím, to jsem právě řekla o 367 stránkové knize, ale i tento žánr má zkrátka specifická pravidla a výhody, a jednou z nich je i oddechová struna, na kterou se povětšinou hraje.

P.S. Na konci knížky najdete opravdický recepty!

Ostrov s vůní čerstvého chleba Jenny Colgan

Někdy se stane, že žijete celé roky s přítelem, s nímž máte vlastní prosperující podnik, bydlíte v luxusním manažerském bytě v Plymouthu, chodíte do vybrané společnosti, a zdá se, že jinak to ani být nemůže. A pak přijde bankrot, ... více