Ostrov lhářů - kniha, která Vám změní pohled na svět

recenze

Ostrov Lhářů (2015) / verzapadlikova

Cadence, Gat, Mirren a Johnny. Říkají si Lháři. Všichni jsou stejně staří. Každé léto jezdí na soukromý ostrov Beechwood, kam jezdí se svými rodiči, všichni jsou si totiž příbuzní. Lháři jsou vlastně sestřenice a bratranci. Všechno bylo v pohodě až do léta patnáct - tedy do léta, kdy bylo všem lhářům patnáct let. Ten rok se stala nehoda, při které si hlavní hrdinka Cadence nějak poranila hlavu nepamatuje si nic z léta patnáct. V létě 17 se Cadence vrací na ostrov s tím, že si chce rozpomenout na to, co se v létě 15 stalo. Proč ji všichni chrání před pravdou. Nemůže to být přeci tak strašné... Nebo ano?

Na začátek musím říct, že kniha je prostě dokonalá! Už dlouho mě nějaká kniha nenadchla tak, jako Ostrov lhářů. Nemám tušení, jak autorka mohla vymyslet něco takového. Kniha byla plná hlubokých myšlenek, nad kterými se zastaví snad každý. Vůbec nechápu, jak někdo může o knize říct, že byla nezajímavá, nudná a předvídatelná. Sice respektuji, že "sto lidí, sto chutí", ale u téhle knihy to snad ani nemůže platit. Předvídatelná? Já jsem si až do kapitoly "Pravda" myslela, že se jednoduše bouchla o nějaký kámen a ztratila paměť, jak si to myslela i samotná Cadence. Po dočtení jsem si říkala, že jsem asi fakt blbá.

Kniha působí dost smutně a depresivně. A já jsem si uvědomila, že smutek nemusí vyjít z tragédie, stačí pár hlubší myšlenek a úvah a příběh na Vás začne působit tak smutně, že se tomu nedokážete ubránit. Během knihy jsem se rozbrečela hned několikrát a většinou to nemělo nějaký pádný důvod. Většinou brečím, když mi umře nějaká oblíbená knižní postava, ale tady? Rozbrečim se z úplných maličkostí. A ten konec!? Nehledě na to, že byl dokonalý mě hrozně naštval. Jednak tím. že jsem to vůbec nečekala, potom taky tím, že takhle to prostě nemůže skončit a nakonec ještě tím, že mi jich bylo hrozně líto. Neumíte si představit, jak strašně jsem během poslední části nadávala.

Strašně jsem si oblíbila zásady, kterými se řídili lháři a později jsem si je také začala psát na ruce.
Ne neber za odpověď.
Vždycky udělej to, co se bojíš udělat.
Buď vždy o trochu víc milejší, než musíš.
Na nic si nestěžovat, nic nevysvětlovat.

Obálka: Obálka je - stejně jako zbytek knihy - dokonalá. Kniha má na Vás působit poškozeně a musím říct, že alespoň u mě se to podařilo. Je naschvál poškrábaná a ušpiněná. Nejdříve když mi přišla jsem myslela, že je opravdu poškozená, ale druhá kniha vypadala úplně stejně, takže se mi dost ulevilo.

Doporučení: Ostrov lhářů si u mě zasloužil štítek "Doporučené knihy" a knize dávám 4,9 hvězdiček, což je snad nejvyšší hodnocení za ... hodně dlouhou dobu. Takže rozhodně doporučuji všemi deseti!

Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE! Báječná rodina Sinclairových. Soukromý ostrov. Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku. Skupina čtyř přátel – lhářů –, jejichž přátelství... více

Komentáře (0)