Pád andělů

Penryn nikdy nebyla obyčejná holka. Její rodina nebyla nikdy dokonalá a svět už není to bezpečné místo, kde se každý může schovat, když se cítí ohrožený. Tohle všechno je dávno pryč. Penrynin život, jak by si představovala, že by mohl pokračovat, zničili nepřátelstští andělé, kteří na pozemský svět poslali apokalypsu popírající jakoukoli svobodnou a svéprávnou lidskou existenci. Lidé už nejsou těmi, kteří pobývali na nejhornějších příčkách biologického vývoje. Nikdo už nemá vlastní práva a nikdo už není schopen bojovat.

Penryn navíc zůstala sama se mnou duševně nemocnou a choromyslnou matkou a ochrnutou desetiletou sestrou, která je pro ní celým jejím světem.
Ale jejich dosavadní počínání a způsob přežívání překazí andělé. Jednoho dne, kdy je Penryn svědkem sporu andělů, v nemž jsou jedomu z nich násilně useknuta křídla. I přes všechna proti, která zásadně zadupávají pro, proč pomáhat jakémukoliv andělovi, raněnému pomohla.
A to nejspíš neměla dělat. Měla utíkat, dokud by jí síly stačily, aby dostala do bezpečí sebe, svou matku i sestru.
Jenomže ani jedno z toho se jí nepovedlo a sama teď stojí každý den na pokraji smrti bez těch, kteří jí zbyly, s padlým po boku a jedinou myšlenkou v hlavě. Zachránit sestru, ať ji stojí třeba i život...



Když se řeknou andělé a dystopie, možná si řeknete, že tyhle dvě věci prostě nějak nejdou dohromady.
Nebeská stvoření a většinou zničený, jiný svět, svět, který býval, ale už není.
Ale říká se, že protiklady se přitahují. Susan Ee si z toho rčení vzala nejspíš inspiraci k napsání svého vlastního orignálního příběhu, kdy dystopie a andělé si nebudou jenom navzájem cizími pojmy, nýbrž pojmy, které se budou navzájem doplňovat.

Osobně, jako velká fanynka andělů v knihách i dystopií, jsem byla na tohle dílo poměrně hodně zvědavá a předem jsem si vůbec nedokázala představit, jak by tyhle dvě věci mohly do sebe zapadat a zároveň, aby to dávalo smysl a nebyla to úplně zbytečná podprůměrná slátanina.
Trochu jsem se obávala, ale na druhou stranu můj skepticismus bojoval s nadšením. Rozporuplné pocity jsem měla před čtením a nemůžu se rozporuplných pocitů zbavit ani po dočtení.

Autorka nás hned s první kapitolou zavádí do dystopického světa budoucnosti, který je mučen válkou, zabíjením, okrádáním a proléváním krve. Válkou, kterou způsobili andělé. Andělé, jejichž úmysly se v žádném případě neshodují s andělskými pozicemi ochránců lidí, jak si je většina lidí idealizuje. Její pomstychtivost a krutost způsobili, že to nejhroznější co kdy mohlo napadnout zemi nebyli lidé, ale andělé.

A také hned ze začátku se potkáváne s hlavní hrdinkou Penryn Youngovou.
Její pocity, rozpoložení a vyprávění všeho, co se kolem děje mi přišlo občas trochu nesmyslné. Chvílemi jsem měla maličko problém se nějakým způsobem vcítit do její situace, ale pravda, že takových situací až tolik nebylo.

Od začátku do konce je příběh napínavý a i poměrně nepředvídatelný, možná i trochu kontroverzní. Jak jsem si myslela, že andělé a dystopie, nepůjdou moc dobře dohromady, mohla jsem zjistit, že to nakonec nebylo až tak špatné spojení. Měla jsem sice prákrát chuť autorku profackovat za maličko zcestné blábolení Penryn, nehledě na to, že jí občas trochu trvalo se k něčemu rozhoupat, ale hlavně za ten konec. Protože useknout celý jeden díl v takovém okmažiku? Proč, prostě proč? Ale vzhledem ke knize to byl hodně dobrý tah, protože i když se mi Pád andělů líbil a překvapil a v některých chvílích nelíbil, a stále nějak nedokážu přesně definovat, jakéže to mám z knihy vlastně pocity, mám teď už pár dní šílenou chuť se okamžitě pustit do dalšího dílu. Angličtina neangličtina.

Je to šest týdnů, co andělé apokalypsy sestoupili na zem a zcela ovládli dosavadní poklidný chod moderního světa. Ve dne jsou lidé v San Francisku, kde žije i Penryn a její rodina, zastrašováni pouličními gangy, v noci tu panují s... více

Komentáře (0)