Patopsychologie
recenze
Psychologie sériových vrahů (2013)
/ pfa
Vypadá to, že sériový vrah nemůže být živ bez liknavosti policie, úředníků, soudců, ale i lékařů. Povětšinou těch na místě ohledávajících. Snad jen patologové odvádí práci ku spolehlivosti. Ovšem ty zase nikdo neposlouchá. Respektive nechce poslouchat. No a o systému, špatném systému, ani nemluvě, natož pak o systému politickém, tedy režimu. Režimu, který by přece nemohl připustit, že je mezi jeho slušnými či poslušnými a hodnými beránky vlk, který má poněkud hlad [list publikace 219, kupříkladu].
A tak má vrah otevřenou cestu k levelu vraha sériového...
Vychází mi to tak z řádků této publikace a nejenom z nich. Berte tato slova ale trochu s nadsázkou, alespoň než ponoříte se do světa patopsychologie, do světa lidí, kteří zavrhli i tu nejzašší trošku lidskosti, do světa naprosto neuvěřitelných hnutek a pohnutek, které by vás nejspíše ani ve snu nenapadly a kterými se osoby zaznamenané v této publikaci, mimochodem naprosto "úžasné", dá se-li tak o ní mluvit, řídí. Kvalitní publikace s popisem psychologických aspektů a profilů (v části první) a se shrnutím povětšinou osob, které by samy o sobě nebyly v podstatě nikým (v části druhé). Avšak díky již zmiňované liknavosti a také "dobré" práci sdělovacích prostředků a vykuků, vydělávajících na nich (pohlednice s obrázkem od sériového vraha a podobně), se dostaly do análů historie lidstva. Mimochodem, zjistíme také, že není vůbec výjimkou fakt, že sami vrazi dostávají neskutečné částky za "prodej svých životů a příběhů", viz jen pro ilustraci třeba "vůdce" Manson, list publikace 339.
A tu si neodpustím jednu osobní otázku. Jeden osobní odstaveček. Poněkud zoufalý:
Povězte, může mít vůbec vrah právo a nárok na něco, na cokoli? A na co mají pak právo oběti a pozůstalí...?
Řekněte mi - proč dáváme třikrát denně vrahům jíst (my nemáme co dát do pusy mnohdy ani jednou denně), proč platíme vrahům "nájem" (sami nemáme pořádně na složenku), proč umožňujeme vrahům zábavu na médiích, hry, společenské akce, práci? Proč umožňujeme vrahům po jejich zvěrstvu relativně dobrý život, dobré zajištění? Myslím, že mnozí (ba snad i všichni), se mají ve vězení relativně na pohodu.
To jako že MY jsme humánní? Aha...
Jak z publikace také zjistíme, leckdy daly možnost jedinci státi se vrahem, respektive sériovým vrahem, úřady, které ještě "dávno" před první vrahovou pohnutkou hrubě nejednaly. A nejednají ani teď...
Často, opravdu často budete potřebovat z řádků této publikace vyplout na hladinu a nadechnout se (a to nejen z činů samotných, v knize uváděných, ale také z popisů, detailů a postupů při jejich konání a v mnoha případech i z beznaděje, zoufalství, chyb a přešlapů, které tyto činy, a hlavně následné činy, respektive nečiny, doprovází). Tedy alespoň doufám. Ale to je nejspíše v pořádku, a není to na závadu výrobku, řečeno potravinářskou mluvou. Ale budete míti před sebou skutečně kvalitní tovar, tovar v podobě této publikace od vskutku fundovaného autora, Andreje Drbohlava.
A patrně teprve až při jejím čtení se vám pak více a dokonaleji odhalí řádky mého textu.
Nezapomeňte prosím jen, jaký že to žánr a obsah tato studnice lidských osudů zastupuje...
[10/10] Naučná literatura; Psychologie, psychopatologie, Trestní právo
Dostupnost - v prodeji
pavelfrana
Psychologie sériových vrahů
Andrej Drbohlav
Kniha představuje základy psychologie a behaviorální patologie sériových vrahů. Jako praktickou ukázku různých podob tohoto patologického fenoménu uvádí stručné, srozumitelné a čtivé příběhy těch nejbrutálnějších sériových vrahů d... více
