Paullina Simonsová - Taťána a Alexandr

V květnu se mi do rukou dostala kniha s názvem Měděný jezdec od spisovatelky Paulliny Simonsové. Tato kniha se stala mou srdeční záležitostí a velmi jsem se těšila na její pokračování, protože Měděný jezdec byl prvním dílem romantické trilogie. V květnu vyšel druhý díl s názvem Taťána a Alexandr. Ačkoliv moc neholduji knihám s několika pokračováními, tak druhý díl této trilogie předčil má očekávání a byla jsem z něho stejně nadšená jako z prvního dílu, z Měděného jezdce.

Paullina Simonsová se narodila roku 1963 v Petrohradu a v deseti letech s rodiči emigrovala do USA. Je autorkou deseti románů a jedné kuchařky. Největšího úspěchu dosáhla s Měděným jezdem (první vydání u nás roku 2001). Závěrečného dílu trilogie o osudech Taťány a Alexandra bychom se měli dočkat na konci letošního roku. Už aby to bylo.

Na Taťánu a Alexandra jsem se těšila ještě předtím, než jsem stihla dočíst poslední řádky Měděného jezdce. Tato kniha a osudy jejích hlavních hrdinů se pro mě stala doslova posedlostí. Ačkoliv jsem za svůj dosavadní život přečetla spoustu knih, zatím žádná mě nezasáhla takovým způsobem jako kniha Měděný jezdec. Jakmile jsem dočetla Měděného jezdce, neustále jsem přemýšlela nad tím co bude dál. Bez dalšího dílu jsem si přišla jako tělo bez duše. A když se mi poštěstilo rozečíst Taťánu a Alexandra, ocitla jsem se v jiném světě a hltala každé písmenko. Věděla jsem, že mě kniha nezklame. 

A nezklamal. Měla jsem v hlavě spoustu otázek. Setká se ještě někdy Taťána se svým Šurou? Podaří se Taťáně zůstat ve Spojených státech americký a nebo jí pošlou zpátky do Sovětského svazu? Dozví se někdy Alexandr o svém synovi? Pokud se Taťána a Alexandr ještě někdy setkají, budou spolu žít spokojeně až do konce svých životů? Ne na všechny otázky jsem dostala odpověď, ale prozatím to uspokojilo mou zvědavost a já už se nemůžu dočkat závěrečného dílu.

I když se Měděný jezdec odehrával také za druhé světové války, tak měl o dost více radostnějších okamžiků než Taťána a Alexandr. Tento díl měl o dost ponuřejší atmosféru. Při jeho čtení jsem byla neustále zadumaná, několikrát jsem čekala se zatajeným dechem, co se v danou chvíli stane a při vzpomínkách na Táninu a Alexandrovu minulost mi tekly slzy proudem samy od sebe. Neuvěřitelný zážitek.

Na začátku příběhu se ocitáme v roce 1943, v New Yorku. Dozvíme se, že Taťána do New Yorku dorazila živá a zdravá a zotavuje se z porodu svého syna Anthonyho Alexandra, kterého porodila již na americké půdě. Je šťastná za své milované dítě, ale neustále jí pronásleduje osud Alexandra. Nechce se za žádnou cenu smířit s tím, že je mrtvý. A poté, co najde v batohu vyznamenání Hrdina Sovětského svazu, si je zcela jistá tím, že Alexandr svou smrt pouze předstíral před Táňou, aby odcestovala ze Sovětského svazu. Začne po Alexandrovi a jeho osudu pátrat na vlastní pěst.

Alexandra zatkne NKVD a snaží se ho nejrůznějšími způsoby přimět k doznání, že je americký občan. Alexandr má však silnou mysl a nad vodou ho drží Tánin hlas, oči, vlasy, láska, zkrátka ona celá. Vzpomínky na ni jsou pro Alexandra vším. Ví, že ani za nic nesmí nic odsouhlasit a podepsat. Když už NKVD neví, co s ním, pošle ho do zajateckého tábora a znovu bojovat. Válka se zákonitě podepíše na každém, kdo v ní bojuje, pokud má to štěstí, že ji přežije. Alexandr patří mezi přeživší, ale jak se válka projeví na něm samotném? Nikdo z nás není ze železa.

Před ním stojí Táňa, hlavu položenou na jeho nahé hrudi, a poslouchá, jak mu bije srdce. Zvedne oči a usměje se. Stojí na špičkách na jeho nohách, a když natáhne krk a zvedne k němu tvář, přidrží se ho za paže.

Kniha je složená z epilogu a tří knih. První nese název Druhá Amerika. Zde se setkáváme s novými postavami - sestřičkou Vikki a doktorem Edwardem. Střídají se časové roviny, místa konání, jsou nám připomínány nejdůležitější okamžiky z prvního dílu a máme možnost se seznámit s Alexandrovým dětstvím a jeho životem, který následoval po přistěhování do Sovětského svazu. Dozvíme se, co se stalo s jeho rodiči a jak Alexandr přišel ke jménu Alexandr Bělov. Když Táňa vzpomíná na sladké okamžiky minulosti s Alexandrem a on s ní, je to zvýrazněno kurzívou, takže víme, že se při čtení neztratíme.

“Tys mě hledal?” zeptala se ho jednou. “Celý život,”, odpověděl.

Druhá kniha se jmenuje Svatokřížský most.V této části dochází k nečekanému zvratu. Více o druhé knize neprozradím, protože by to byla škoda. Třetí kniha se jmenuje jednoduše a prostě - Alexandr.

V knize jsou připomínáni a citováni opět velikáni světové literatury - Alexandr Sergejevič Puškin, Rudyard Kipling, Alfred Tennyson.

I kdybych o knize napsala sebevětší chválu, stejně by to nevyjádřilo její skutečnou sílu, její příběh a její kvalitu. Pro mě se stala nejen hodně silným čtenářským zážitkem, ale i příběhem, který má srdce a který je obklopen nikdy nekončící láskou. Tato kniha vás k sobě připoutá a nutí vás vžít se do životů Taťány a Alexandra a prožívat jejich ne moc šťastné osudy. Ale já pořád doufám, že třetí díl dopadne podle mých představ a snad už bude dobře a nic jejich lásce nebude bránit.

Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2013
Počet stran: 408
Překlad: Milena Pellarová