Pestilence by Nikola

recenze

Mor (2025) / obedova.pauza

“Humans have done a perfectly fine job of destroying themselves without my help. I am just here to finish the job."

Bohu došla s lidstvem trpělivost a rozhodl se, že nejlepší možná bude začít s čistým štítem a ten svůj slavný “výtvor sprovodit z povrchu Země. Jednoho krásného dne se tak objevili jezdci Apokalypsy a od té doby už nebylo nic jako dřív.

Sara chtěla studovat anglickou literaturu, když se ale objevili jezdci věděla, že pomocí recitace textů od E. A. Poe je nezastaví. Stala se proto hasičkou a snažila se pomáhat jak to jen šlo. Nyní se k jejímu rodnému městu blíží Mor a ona si vytáhla “KRÁTKOU SIRKU...jejím úkolem je pokusit se jej zneškodnit. Kdo by však tušil, že jezdce Apokalypsy není možné zabít?

Pokusit se Mor zastřelit za mne opravdu nebyl zrovna chytrý tah. A celkově mi přišlo, že děj knihy a chování hlavních protagonistů bylo místy dosti zmatené. Moc jsem Lauře nevěřila ani onu romantickou linku, kterou budovala mezi Sarou a Morem a spíše se přikláním k tomu, že se jedná o ukázkový Stockholmský syndrom. Za mne Pestilence tedy úplně neobstál a uvidíme, zda-li se někdy odhodlám v sérii pokračovat dál.

(SPOILER ZONE ->)

Svět jak jste ho znali už není...krajinou putuje osamělý jezdec a každý, kdo mu přijde do cesty do pár dnů onemocní a zemře...
Naše “neohrožená hasička Sara se ho však rozhodne zastavit. Jak? Přece tím, že ho zastřelí! To totiž jistě ještě nikdo před ní nezkusil.
Hádejte co, zkusil! Ale poté nežil dostatečně dlouho, aby mohl někomu říct, že Mor nelze zabít.
Sara se tak hned v úvodu knihy snaží apokalyptického jezdce zastřelit, a když zjistí, že jej kulka nezabila, pro jistotu ho ještě zapálí. Bohužel ani oheň nemůže Mor zahubit. A tak se naše hlavní hrdinka ocitá tváří v tvář velice naštvanému chlapíkovi, který ji však k jejímu velikému překvapení nechává naživu. Místo jisté smrti ji čeká “výlet na který jen tak nezapomene.
Od teď bude putovat světem společně s Morem. Naskytne se ji tak doslova VIP místa ke sledování utrpení celého lidstva...
Z počátku je Morovým zajatcem a on se k ní podle toho i chová...časem se však onen “netvor začíná měnit...a Sara na něm pozoruje, že možná není takovým necitou, jak se může zdát a že ze svého údělu nemá o moc větší radost než jeho oběti.
Samotný Mor pak nachází v lidské dívce zdroj nové fascinace. Až do nynějška totiž lidi nenáviděl, ale tahle smrtelnice mu připadá zajímavá.
A tak se stane, že tihle dva se do sebe “zakoukají...Já jim to tedy osobně úplně nebaštila. Nezamilujete se přece do někoho, kdo zcela systematicky před vašima očima zabíjí nevinné lidi s jediným cílem....a to vyhladit veškeré lidstvo.

Pestilence se tak patrně mezi mé oblíbené knihy nezařadí. Ačkoliv se Saře nakonec podaří jezdce obměkčit a on vzdá svého úkolu na vyhlazení lidí, pořád mi v příběhu něco scházelo. V jednu chvíli se mu však podařilo vehnat mi slzy do očí a to v momentu, kdy umírá postarší manželský pár, u kterého Sara a Mor přebývají. O to víc jsem se pak nedovedla naladit na onu “hambatou scénu ve vaně. Opravdu chcete špásovat s chlápkem, co právě zakopal na zahradě dvě mrtvoly?

Více recenzí naleznete i na našem Instagramu: @obedova.pauza

PŘIŠLI… MOR, VÁLKA, HLAD, SMRT - ČTYŘI JEZDCI NA SVÝCH DĚSIVÝCH OŘÍCH SE ROZJELI PO SVĚTĚ. ČTYŘI JEZDCI NADANÍ MOCÍ ZAHUBIT VEŠKERÉ LIDSTVO. PŘIŠLI NA ZEMI. PŘIŠLI NÁS ZNIČIT. Když Mor, první z Jezdců, zamíří k rodnému městu S... více

Komentáře (0)