Petr Prouza : Výletní parník

recenze

Dost špatně se to četlo, měla jsem zmatek v těch lidech, musela jsem se pořád vracet. Ale třeba kdyby se to zfilmovalo, tak by to nemusel být nejhorší film. KDO S KÝM O ČEM PRO KOHO, to je tak zhruba shrnutí děje. :-) Pár obratů mě zaujalo, např. "literatuře rozumí jak buldok pletení", nebo že Cecilka je něžné, křehké jméno, moje babička byla Cecílie a nebyla z toho jména nikterak nadšena, no a pak ta "zvláštní vůně", kterou je prosáknut vzduch nad řekou Vltavou! My chodíme se psem k Vltavě do Troje, ale to je úděsný puch! Nikoho to zjevně nezajímá, jen mně se nadavuje a divím se, jak tam může někdo běhat, jezdit na in-linech, kolech, trénovat kanoistiku. Nehledě k tomu, že jsou tam rovněž četné restaurace, no, víceméně bufety, kde bych si v takovém odéru nic nemohla dát! Takže asi tak. Byla jsem sama docela ráda, když jsme konečně dojeli nad ránem do přístaviště.

Vlastní děj se odehrává v několika hodinách na výletním parníku pražské flotily. V pestré mozaice osudů nás autor uvádí do zákulisí novinářského prostředí. více

Komentáře (0)