Po přečtení Plyšového Buddhy se cítím jako Buddha

recenze

Plyšový Buddha (2016) 5 z 5 / husova
Plyšový Buddha

Lidský, jemný až dojemný, občas tvrdý, ale uvěřitelný příběh, kdy se ocitáme na hraně světů... Na čem skutečně záleží je pouze a pouze přítomný okamžik. Nemusíš jíst, nemusíš pít. Stačí jen splynout s Vesmírem. Autor, resp. jeho hrdina nám ukazuje, že ano, že je to možné.
Navzdory kulkám z brokovnice, navzdory drsnému suchu americké farmy, navzdory hořící whiskey... on stále jen je, nadechuje vydechuje, nedává se vyvést ze svého vnitřního klidu, ze svého pojetí spravedlnosti a "dobrého života".
I jeho soukolí života zkouší, testuje. I on je často dole a někdy nahoře, ale stále je to on, ten, který žije jen pro záři hvězd, který dokázal přejít poušť bez kapky vody, ten, který se nezalekne pouličního gangu, ten, který Vám neváhá uštědřit ránu holí, když to budete potřebovat. Přála bych si s Plyšatým se setkat.
Kniha, jíž jsem správně přečetla v koronovém bezčasí, mi dala pocit lehkosti a úžasu, že ano, nemusím nic mít, stačí jen být.
Doporučuji, čte se výborně, lyričtější začátek následuje tah na bránu, takže jedním dechem knihu dočtete. A pak už jen jedno dlouhé: "Ach..."


Plyšový Buddha Plyšový Buddha Michal Čagánek

Pavel Plyšatý není obyčejný člověk, opravdu upřímně se snaží. Nikdo nedokáže zapomenout na svoji výjimečnost, na božství v sobě, navždy. Román vypráví napínavý, přitom citlivý lidský příběh muže, který za svůj život projde skuteč... více


Komentáře (0)

Přidat komentář