Po tvém boku

recenze

Představte si, že zničehonic zjistíte, že jste zamknutí v knihovně a pár dní se z ní nedostanete... Zní to jako splněný sen, ne? Přesně to se přihodilo Autumn. A navíc zjistila, že má v knihovně společnost - Daxe, kluka, o kterém neví skoro nic kromě jeho pochybné pověsti a samotářství. Nicméně Atumnina zvídavost jí zjistí nové a pravdivé informace o tom, kdo Dax je a jaký život žije. A Autumn na něj radikálně přehodnotí názor. Pobyt v knihovně však dříve či později skončí a Autumn s Daxem se budou muset vrátit do svých životů. Ale ani jeden z nich nechce o přátelství, které navázali přijít. Autumn se navíc Daxovi svěřila s něčím, co nikdo mimo její rodinu neví a Autumn zjišťuje, že si její přátelé všímají podivného chování s tímto tajemstvím spojeným a možná by se jim měla svěřit. Dokáže to? A dokážou Dax s Autumn udržet své přátelstvím nebo navždy zůstane skryté v knihovně?

Po tvém boku je kniha, kterou jsem musela přečíst už po přečtení první věty anotace. Kdo by nechtěl zůstat zamčený v knihovně? I když přiznávám, že jsem se dozvěděla, že i přes obrovské množství knih to zase takový ráj není.. ALE! Kdo by nechtěl zůstat zamčený v knihovně s klukem? To už bych možná přežila i to nepohodlí. Nicméně ke knize. Nevím proč jsem si původně myslela, že se celá kniha odehrává jen v knihovně, když je ti přitom takhle mnohem lepší. Moc se mi líbí, že láska, která tady je, není žádná rychlá akce, jak to tak občas v knihách bývá, ale že si opravdu dává načas, postupně se rozvíjí a nemá to zas tak jednoduché. To jsem rozhodně uvítala.

Autumn je naprosto skvělá hrdinka. Opravdu. Takhle jednoduše jsem se s dívčí hrdinkou už nějakou dobu nesžila. Přijde mi, že se o ní nemůže na první pohled říct, jestli je extrovert či introvert, protože vlastně není ani jedno, nýbrž něco mezi tím. A právě tak se mnozí dospívající v jejím věku cítí - rádi jsou ve společnosti přátel a jsou třeba i rádi středem pozornosti, ale zároveň potřebují i momenty sami pro sebe a trochu odstup. A tak na mě působila Autumn, což se mi moc líbilo. Je ale pravda, že u Autumn to bylo částečně způsobeno taky úzkostí, kterou trpí, což je další věc, kterou oceňuji. Může se zdát, že úzkost je jen tak nějaká nedůležitá nepříjemnost, ale tady jsme viděli, že přestože to není přímo život ohrožující choroba, rozhodně by se neměla odbývat a je důležité s ní seznámit všechny své blízké.

A Dax, to byla opět láska téměř na první pohled. On má v sobě tolik tajemna, že vás prostě všechno nutí o něm zjistit víc. A když toho zjistíte víc, je vám ho najednou neskutečně líto a už jste v tom až po uši. Tedy, tak je to alespoň u mě. Dax je opět postava, která nám ukázala něco důležitého, co ale věřím, že už si všichni uvědomujeme - jak jednoduché je odsoudit někoho na základě pomluv nebo skutečností, o kterých nevíme nic bližšího, ale sami si věříme tomu, čemu věřit chceme, místo toho, abychom zjistili pravdu. A přesně v tom Dax musí žít. Když už o někom máte svou představu, není jednoduché snažit se danou osobu vidět jinýma očima a přitom opravdu stačí jen tak málo k tomu, abychom zjistila, že ten člověk je vlastně strašně fajn.

Nebudu už z knihy dál dělat děsně hluboký příběh - co si budeme povídat, knížka byla samozřejmě i o klasických young adult tématech - lásce, přátelství a celkovém dospívání, jen ještě s něčím navíc. A způsob, jakým byla všechna témata v této knize zobrazena se mi moc líbil. Kniha se četla úplně sama, příběh plynul naprosto bez problémů a bez jakýchkoliv částí, kdy byste si snad museli klepat na čelo. Byla naprosto skvělou ukázkou toho, jak má správný oddechový, ale zároveň trochu pobízející k přemýšlení young adult příběh vypadat. A já vám ho můžu jedině doporučit.

Když Autumn zjistí, že zůstala zamčená v knihovně, myslí si, že už to nemůže být horší. Až do té chvíle, než přijde na to, že Dax tam skončil s ní. Autumn toho o Daxovi moc neví – prý je to samotář, a jednou se dokonce zapletl do ... více

Komentáře (0)