Podruhé do drabblové řeky (Františka Vrbenská v časopisu XB-1 č. 4/2024)

recenze

Sto povídek, vždy po stu slovech, jak pravidlo drabble formátu přikazuje. Básník a prozaik Pavel Skořepa se do úkolu značně obtížného pustil opakovaně („Jedno sto skořápek“, Canc 2022) a dal si záležet, aby nešlo o formální cvičení, ale povídky, které obstojí samy o sobě. „Sto skořápek podruhé“ znovu přináší důmyslné a syrové mikropříběhy, stejný je malý formát přesně do kapsy; jenom tentokrát v ilustracích zastoupil Danicu Pružincovou mistr výtvarník (a grafik) Michal Březina.

Upgradu se dočkala také struktura sbírky. Autor ji tematicky rozčlenil do jedenácti sekcí, které znějí více než slibně: BDSM, Fetish & Deviace, Horror, Pohádka, Čuníslo, Hajzl 00, Bordel, Kolbenka, Noční můry, Filmy, Thriller & Detektivka, Sci-fi & Fantasy. Do tuctu počtem uzavírá sbírku Existencionální báseň o hovnu místo poděkování čili Výkalová óda; jak praví na konci autor: „Báseň, která se zdá být na první pohled o hovně, přitom je zcela a naprosto a absurdně bizarně o nás, zrovna tak jako tyto nové skořápky, které věnuji opravdu všem, kteří si je užijí a budou jimi pobaveni.“

Je to úchylné? Podle toho, jak vnímáte a definujete úchylno, a zda máte smysl pro humor černý jako saze. Je to čtivé, vtipné, nápadité, zábavné a rýpající pod povrch učesané konformity. Rozhodně nekorektní a sarkastické. Žánrové? Jistě, není tu jen kapitolka Sci-fi & Fantasy - upřímně, drtivá většina příběhů spadá do kategorie horor, případně gore. Protože nehodlám spamovat, nemohu ani naznačovat zápletky, leckdy přepychově ireálné (Bouřka, Larva).

Navzdory náročnému kouzlení s požadovanou stovkou slov (počítají se i spojky a citoslovce), kdy jako naschvál může nějaký výraz přebývat, nebo naopak scházet, všechny texty jsou verbálně vyladěné, hladce plynou a udržují si spád. Pavlu Skořepovi se daří povídky ostře vypointovat (Salón, Závěrečná, Prokletí). Akademické výjimky, ve finále méně třaskavé, se pro změnu mohou chlubit mrazivě řízným nápadem (Souboj, Koktejl, Supermrdina).

Vybroušené groteskno rozmarně žongluje krví, exkrementy, sexem, cynismem. Avšak ani zdaleka nepatří mezi prvoplánové legrácky, buďsi je všudypřítomný komický efekt, založený na kontrastu očekávání / twist a přepísknutém splatter-hororu ve stylu „Braindead“. Pavel Skořepa ve svých „Skořápkách“ kráčí ve stopách středověkých šprýmařů, kteří přesně tak, s žerty podobně bezuzdnými, nastavovali zrcadlo povýšenému panstvu a blahobytným měšťanům. Odhaluje naše sobectví, pokrytectví, domýšlivost, nespokojenost se všedním životem, naši lačnost a pošetilost.

Nepřehlédněte ani předmluvu, v níž se první dáma českého hororu Kristina Haidingerová věnuje drabblům a hrůzám, ani doslov Michala Březiny, jenž představuje (z jiného úhlu) umění drabblů a Pavla Skořepu. Březina také doprovází zábavně šokující „skořepiny“ originálními kolážemi.

Tak. A co přijde ve „Skořápkách“ potřetí? Upřímně, těším se!

Pavel Skořepa: Sto skořápek podruhé. Předmluva Kristina Haidingerová. Doslov, obálka a ilustrace Michal Březina. Brno; Canc, 2023. 160 str. Cena 190 Kč.

Hodnocení: ****1/2

A je to tady! Druhá kniha Skořápek spatřila světlo světa. Na jejích stránkách se můžete setkat s ještě bláznivějšími příběhy všemožných témat od BDSM, fetiše přes pohádky, čuňata, záchody, vykřičené domy až po klasická filmová či ... více

Komentáře (0)