Pomsta středověkého odstřelovače

recenze

Případ tajemného lukostřelce je již jedenáctým zločinem na Velké Moravě, který pro čtenáře ve formě historické detektivky sepsal brněnský autor Stanislav Češka.

Příběh se odehrává v okolí Moravgradu roku 885. Velkomoravské říši vládne král Svatopluk, země pod jeho vládou žije v míru a veškeré půtky se sousední franskou říší byly urovnány. V zemi se díky přičinění slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje čím dál častěji konají bohoslužby sloužené moravskými kněžími. Výklad Bible ve slovanštině vítají zejména obyčejní lidé, ke kterým se křesťanské učení dostává ve srozumitelné formě, oproti dosud používané latině. To je však trnem v oku franského biskupa Wichinga, který byl arcibiskupem Metodějem kvůli svému postoji a skutkům z moravské církve exkomunikován. Duchovní moc franských kněží na území státu oslabuje, spolu s ní se zmenšuje i jejich vliv na krále a to se samozřejmě některým lidem nelíbí.

Rok 885 se stává pro moravský národ přelomovým. Cyril je již několik let mrtev a život druhého z bratrů, arcibiskupa Metoděje, se také chýlí ke konci. Veligradský župan Slavomír a jeho věrný přítel viking Erik se o jeho špatném zdravotním stavu dozvídají ve chvíli, kdy v sousedství Moravgradu sledují výcvik nově vytvořeného oddílu elitních lukostřelců, jehož členy jsou i jejich synové. Neváhají ani chvíli a rozjíždí se za svým přítelem, se kterým toho v minulosti hodně prožili. Díky včasnému příjezdu jsou svědky jeho poslední chvilky na pozemském světě.

Ve stejnou dobu se v blízkosti Moravgradu při bohoslužbě u kostela svatého Jiří objevuje tajemný lukostřelec, který z velké dálky zastřelí kněze Jaroslava. Král Svatopluk je pobouřen a vyšetřováním pověřuje známou dvojici středověkých detektivů, kteří se jako na zavolanou nachází ve městě. Slavomír s Erikem vyráží na místo činu, ale než stačí cokoliv zjistit, je stejným způsobem na stejném místě zastřelen další moravský duchovní.

Erika okamžitě napadne, že vraždy dvou moravských kněží souvisí se smrtí arcibiskupa Metoděje a vyvstává otázka, zda se někdo z franských duchovních nepouští do mocenského boje uvnitř církve o náboženskou nadvládu nad velkomoravským státem.
Jenže tajemný lukostřelec udeří potřetí a tentokrát je jeho cílem franský kněz...

Více již z děje neprozradím. Pokud vás nástin příběhu zaujal a zajímá vás, zda se Slavomírovi za přispění vydatné pomoci Erika podaří motiv sériového vraha odhalit, úspěšně ho vypátrat, dopadnout a potrestat, pak nezbývá než si knížku přečíst.

Samotný příběh je psán jednoduše, srozumitelně a čtivě. Líčení Slavomírova a Erikova pátrání po lukostřelci vás vtáhne do děje a knihu přečtete během chvíle. Jedná se o povedenou a uvěřitelnou historickou detektivku, odehrávající se v nepříliš zdokumentovaném, ale nadmíru zajímavém období naší historie.

Pokud máte rádi historické detektivky, pak je kniha rozhodně pro vás. A pokud se chcete dozvědět o tom, jak to mohlo vypadat za časů Velkomoravské říše, pak vám to kniha nenásilnou formou zprostředkuje. Jako zajímavý bonus vás v úvodních kapitolách autor seznámí se stručnou historií Velkomoravské říše a stěžejními body Slavomírova života. V samotném textu příběhu pak často naleznete poznámky pod čarou s vysvětlením jednotlivých pojmů, postav a nebo identifikaci historických lokalit se současnými zeměpisnými názvy. V závěru knihy autor jako třešničku na dortu přidává stručný rozbor doby, postav a míst uvedených v románu a objasňuje, kdy se jednalo o použitá fakta a kdy o fikci. Tento přístup je podle mého názoru velice přínosný, protože ruku na srdce - kdo z vás si při čtení historického románu nehledal informace o kterých jste si přečetli? Zde máte všechno hezky naservírované.

Hrdinové příběhu Slavomír a Erik jsou středověcí detektivové, které bych se nebál přirovnat k Sherlocku Holmesovi a doktoru Watsonovi. Oba jsou podstatně vzdělanější a inteligentnější než většina lidí, se kterými se při vyšetřování zločinů na Velké Moravě setkávají. Oba oplývají velkou dávkou intuice a logiky, díky čemu jsou schopni řešit kriminální případy. Při řešení případu tajemného lukostřelce si počínají skoro jako současní kriminalisté. Zajišťují a zkoumají smrtící šípy, obkreslují stopy podrážek pachatelových bot z místa činu a dokonce neváhají využít skvělého psího čichu v kombinaci se středověkou verzí pachové stopy. Toto použití poznatků současné kriminalistické techniky ve středověku je překvapivé, nicméně autorem dobře vysvětlené a uvěřitelné.

Každopádně nemohu jen chválit a neodpustím si upozornit také na drobnosti, které mě při čtení trkly do očí. Nejedná se o nic závažného a na samotný příběh to nemá vliv. Jsou to jen mé subjektivní postřehy a je pravděpodobné, že si jich jiní čtenáři ani nevšimnou.
V samotném příběhu mě trochu překvapilo Slavomírovo tušení po první vraždě, že další budou následovat, což z předchozího textu nijak nevyplynulo. Stejně tak po třetí vraždě dalšího kněze dojde hrdina k neopodstatněné úvaze, že hlavním cílem bude někdo jiný. Tato tušení si přitom autor mohl odpustit, neboť vše potom odhaluje postupně, když dochází k dalším vraždám a hrdinové zjišťují motiv a totožnost vraha vyšetřováním a při rozhovorech se svědky.
Zpočátku úsměvné, ale později již otravné, mi přišlo autorem nadbytečné užívání popisu projevů obličejové mimiky. Ke konci na mě již působilo hodně nepatřičně, aby se v drsném raném středověku všichni a při všem stále usmívali a uculovali.

Co se týče textu knihy, pak mi nezbývá než si povzdechnout. Ačkoliv je toto autorova 27 kniha, dopouští se několika do očí bijících nešvarů, které postihují zejména začínající autory - ve větách často používá zbytečnou vatu, jako kdyby chtěl text natáhnout. V odstavcích opakuje stejná slova, jako kdybychom nepochopili, o čem či kom je řeč. A nadbytečně se také pouští do vysvětlování věcí, které jsou obecně známé nebo okamžitě pochopitelné.

Závěrem své amatérské recenze mohu říci, že detektivní příběh z Velké Moravy mě zaujal a přečetl jsem ho skoro jedním dechem. Použitá historická fakta naší historie jsem uvítal, protože mě obohatila o informace, které jsem neznal. Drobné výtky, které jsem uvedl, mi zážitek z příběhu nijak nezkazily a nejsou tolik podstatné, aby negativně ovlivnily můj pozitivní názor na knihu.
Román se mi líbil a rozhodně se budu těšit na další Slavomírův případ.

Píše se rok 885. Do Veligradu přijíždí posel z Moravgradu se zprávou, že Metoděj, který právě pobývá v tomto městě, onemocněl, zeslábl, musel ulehnout na lůžko a pomalu se připravuje na odchod z tohoto světa. Slavomír s Erikem a s... více

Komentáře (0)