Pokud vám jméno autora na první pohled nic neříká, myslím si, že při nejmenším jeho nejznámější kniha, úžasná, Zlodějka knih už vám jistě napoví. Mám moc ráda autorův projev, jeho styl psaní v knihách mi sedne doslova jako prd.l na hrnec. Mám ráda, s jakou lehkostí se knihy čtou a s jakou hravostí nám předkládá příběhy naprosto obyčejných lidí, bez příkras a bez filtrů.
Mladičký, sotva dospělý Ed, který stále hledá své místo na světe, hrdinsky zachrání banku před vyloupením. Dostane se do novin, a možná i díky tomu, mu začnou chodit dopisy ve kterých se skrývají karty s úkoly, které se týkají různých lidí, které třeba ani nikdy neviděl a on je musí vyřešit. Jako například skryté domácí násilí. Ed se začíná učit více o životě, o lásce, důvěře, spravedlnosti a odpuštění, a jak sebrání jen jediné karty z domečku může vše úplně změnit. Kdo Edovi úkoly posílá a proč? A jak se Ed během plnění úkolů sám změní?
Kniha je plná hlubokých příběhů a já ji opravdu miluji. Mám moc ráda autorův projev. Jeho styl psaní mi sedne doslova jako prd.l na hrnec. Mám ráda, s jakou lehkostí se knihy čtou a s jakou hravostí nám předkládá příběhy naprosto obyčejných lidí, bez příkras a bez filtrů. Jak moc mě dokážou jeho příběhy ovlivnit a jak moc prožívám každičký jeho příběh.
I přesto, že recenze je na knihu Posel, určitě velice doporučuji, pokud jste nečetli již zmíněnou zlodějku, anebo psí knihy (Roky pod psa, když psi pláčou, Klub rváčů)
Posel
Markus Zusak
Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posíl... více
