Poslední kniha, kterou napsal pan Hrdlička, byla vydána po jeho smrti “Boží mlýny” mě nezklamaly, naopak jsou, jako všechny knihy, skvělé. Podrychtář Václav má kauz na vyšetření požehnaně a jednu podruhé rozplétá jak na běžícím páse. Je zde zmíněn i pogrom ( největší na našem území ) na židovské město. V roce 1389 bylo pražskou lůzou, měšťany a bůh ví kým ještě, vyvlečeno z domů a pozabíjeno přes 700 obyvatel židovského ghetta, podle některých pramenů až 3000. Pavel Hrdlička se oprostil od naturalistického popisováni onoho pogromu, kde byly bez rozdílů, pohlaví a věku, zabíjeni všichni židovského původu, ale zaměřil se vyšetřování po roce, kdy byl již klid a za vším, náboženským rozhořčení, se leskly tak jako vždy peníze. Trochu mě mrzí ta absence děje, jak se choval podrychtář Václav i magister preakonum v těchto krizových dnech pogromu ale budiž. S chladnou hlavou nás spisovatel vede vyšetřováním již bez emocí a o to přesněji, tak jak to pan Hrdlička umí nejlépe. Seznámíme se s rychtářem Janem řečeným Ocas o kterém jsme slyšeli z předchozích knih.
Je mi smutno, že tohle je definitivní konec příběhu o podrychtáři Václavu od černého koně a jeho Kateřině. Již se nikdy nedovíme jak pokračoval jako kupec s mědí po skončení s úřadem rychtáře města Pražského i další život panoše Šebestiána neboť knihy tohoto příběhu byly psány paradoxně opačně v pořadí a tato v logice příběhu 2 kniha ze 7 je ta poslední.
Boží mlýny
Pavel Hrdlička
V románu Pavla Hrdličky se opět přesuneme o několik století do minulosti, konkrétně do 14. století, kdy na Velikonoce probíhal v Praze pogrom zaměřený proti Židům. Autor v románu opět velmi barvitě popisuje nejenom Prahu této doby... více