Poslední léto, kdy jsme byli kluci

POSLEDNÍ LÉTO, KDY JSME BYLI KLUCI
#precteno
BILL RIVERS
Nakl. IKAR
Rok vydání 2023
272 stran
4,5*/5

Jack je malý chlapec, který až do nedávna měl idylické dětství. Má milující rodiče a dva skvělé starší bratry a jako parťáka bratrance Frankieho.

Bohužel se však píše rok 1968 a jeho nejstarší bratr Pete může být za měsíc odveden do války ve Vietnamu. A to Jack nechce dopustit. Zaslechl, že slavní muži se této povinnosti mohou vyhnout. Rozhodne se tedy, že svého bratra proslaví, aby potom nemusel narukovat...

Jestli vám tento nápad přijde trošku směšný a přitažený za vlasy, lehce naivní, věřím tomu, že když si přečtete tento příběh, pochopíte sílu a krásu této Jackovy vize, která se nakonec přeskupí do něčeho úplně jiného s mnohem většími rozměry...

Chviličku trvalo, než jsem se naladila na tento příběh, ale pak už jsem nemohla přestat číst. Autorovi se velice dobře povedlo vystihnout život na americkém venkově ke konci 60. let minulého století, kdy je až donedávna bezstarostné dětství a dospívání zasaženo vidinou války ve Vietnamu. Pro Jacka byli jeho starší bráchové odjakživa vzory, ke kterým vzhlížel, kteří ho učili a zažil s nimi spoustu dobrodružství. Udělal by pro ně cokoliv.

Síla tohoto příběhu pro mě tkvěla ve vyprávění z pohledu třináctiletého Jacka, jeho lehce naivní dětský pohled na velice vážné okolnosti byl do jisté míry velice osvěžující a zároveň i poučný. Čas od času je opravdu důležité podívat se na svět dětským pohledem, doposud nezatíženým prožitými léty u nás dospěláků...

Přiznám se, že posledních cca 100 stránek jsem hltala a otáčela jako divá, držela všem palce, a tak moc si přála dobrý konec. Pokud vás zajímá, jestli jsem se ho i dočkala, mrkněte se na tuto knihu.

POSLEDNÍ LÉTO, KDY JSME BYLI KLUCI je příběh o sourozenecké lásce, o rodinné sounáležitosti a komunitní pospolitosti. Je to příběh o snech, touhách a přáních, ale také o boji za svůj domov, který má být položen na oltář ziskuchtivosti a vypočítavosti...

Zase se mi potvrdilo, že příběh vyprávěný z pohledu dítěte může být stejně silný, dokonce v mnohém i silnější, než z pohledu dospělého vypravěče.

Bylo mi moc dobře u Jabloňové říčky, ráda jsem byla svědkem klučičích vylomenin během jednoho horkého léta, zlomového pro hrdiny z této knihy. A byť by někdo mohl namítnout, že příběh byl hodně naivní, já si v tomto případě myslím, že právě v tomto tkví jeho kouzlo a síla.
(ŘÍJEN 2023)


Poslední léto, kdy jsme byli kluci Poslední léto, kdy jsme byli kluci Bill Rivers

Píše se léto roku 1968 a Jackův nejstarší bratr Pete oslaví zanedlouho své osmnácté narozeniny, po nichž může být povolán do války ve Vietnamu. Jack náhodou zaslechne čísi poznámku, že slavní muži k odvodu nemusí, a ve své mladist... více


Komentáře (0)

Přidat komentář