Přátelství vs láska

recenze

POZOR, anotace může obsahovat spoiler.

ANOTACE:
Valentýna a Adam, neboli Letty a Dam, jak si říkají, jsou nejlepší přátelé již od plínek. Jejich mamky jsou totiž také nejlepší přítelkyně, a kromě toho, že si postavily domy vedle sebe, tak také spolu založily cheerleadingový team, ve kterém obě jejich děti vystupují. A že jsou sakra dobří, jejich tým postoupil na mistrovství Evropy v Helsinkách, kam se vydávají na začátku léta, takže dřou opravdu na maximum, což je pro všechny těžké jak fyzicky, tak i psychicky. Letty s Damem mají hlavní roli v jejich vystoupení a zatím jim jejich společná spolupráce vždy fungovala, ale letos se zdá, že to mezi nimi trochu drhne.

Letty je do Dama totiž již roky zamilovaná, ale nechce mu to říct, protože ví, že on to cítí jinak. Bojí se, že kdyby mu přiznala její city, tak by to pokazilo jejich přátelství, a to ona nechce. Nechce o něj přijít, znají se opravdu od malička a neskutečně si spolu rozumí. Jsou si vzájemnou oporou, tráví spolu spoustu volného času, každý večer si posílají zprávy. Dokonce si spolu podávají přihlášku na zahraniční školu. Kromě cheerleadingu mají ještě společnou zálibu ve sledování filmů Rychle a zběsile, odkud také pocházejí jejich přezdívky. Prostě k sobě patří, ale evidentně to má zůstat na přátelské úrovni. Dam má přítelkyni, se kterou má vážný vztah a Letty se snaží také nějaký ten vztah navázat, ale bohužel bez úspěchu.

Čím déle si ale uvědomuje své city, tím více to mezi nimi začíná skřípat, a to zejména, když se do jejich kamarádství začne plést Damova přítelkyně, která na Letty žárlí. Skoro se jí povede je rozdělit, opravdu se spolu totiž rozhádají a přestanou spolu mluvit. Když ale odletí na mistrovství, tak se na posledním tréninku ukáže, že jejich hádka má i vliv na jejich společný výkon. Pokazí jejich tréninkové vystoupení, což jim zbytek týmu, včetně trenérek (matek), dají sežrat. Napětí je mezi nimi tak velké, že se později na hotelovém pokoji opět pohádají, což vyústí v to, že si konečně otevřeně vyznají své city k sobě.

Nic ale nemá dlouhé trvání a jejich společné štěstí trvá ještě kratší dobu. Hned druhý den se totiž stane něco, co už nepůjde jen tak napravit. Jak Letty předpokládala, vyznání citů jim opravdu zničilo přátelství. Nejenže spolu neutvoří pár, přestanou se i přátelit. Z nejlepších kamarádů jsou nepřátelé, kteří spolu nedokážou být ani minutu v jedné místnosti. O to horší je pro Letty představa, že by měli strávit společně letní prázdniny na chatě. Dokáží spolu vůbec ještě někdy normálně fungovat?

NÁZOR:
Vůně léta je knížka, která Ti dodá letní vibe, a to i když to budeš číst v jinou roční dobu, tak jako já. Děj se odehrává v letních měsících, většina knihy dokonce přímo o letních prázdninách. Jak jsem se již přesvědčila v sérii Tajemství obsidiánu, tak autorka opravdu umí psát. Její styl psaní je velice čtivý a neskutečně mi sedl. Vůně léta je již třetí kniha, kterou jsem od této autorky četla a ani tentokrát jsem se rozhodně nenudila. Jedná se o romantické contemporary - takový mix friends to love a hate to love s milostným trojúhelníkem.

Máme tu dva hlavní hrdiny, Letty a Dama, kteří mi byli hned od začátku sympatičtí. Letty je hodně taková stydlivá, málo sebevědomá, ale hrozně milá holčina, která nemá moc štěstí v lásce. Nemá ráda velké davy, přepadají jí z nich panické ataky, ale přesto se snaží tenhle svůj strach překonávat. V průběhu knihy se ale stane o trochu více sebevědomá a začne konečně říkat a dělat to, co opravdu chce. Trochu mi ze začátku připomínala mě samotnou. Dam mi byl sympatičtější o trochu více. Je to typický tvrďák s velkým srdcem a přestože je to trochu frajírek, tak se Letty vůbec nedivím, že se do něj zamilovala - vypracovaný, sebevědomý, delší vlasy...no asi to nemusím více rozebírat, že holky.

Z vedlejších postav jsou pak asi nejvýraznější Lettiny kamarádky Berenika a Tamita. Bereniku jsem vnímala jako sympatickou dívku s dobrým srdcem, která mi byla taky opravdu sympatická. Tamita mi ale neskutečně pila krev. Byla to taková ta typická pubertální toxická holka, kterou zajímá jen to jak vypadá a ke svým kamarádkám se často chovala dost ošklivě. Já bych asi takovou kamarádku nechtěla, ale přiznejme si, kdo někdy někoho takového v životě nepotkal.

Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky a je napsaný tak, že jej prožíváš společně s postavami. Dokázala jsem se vcítit do Lettiných pocitů, zavzpomínala na to, jaké to bylo když jsem se poprvé zamilovala já nebo na to, jaké jiné problémy jsem řešila v jejich věku. Také je tu scéna, kdy se Dam a Letty vyškrábou na kopec, aby sledovali polární záři, která podle předpovědi měla být vidět i u nás v ČR, ale nakonec nebyla. To mi připomnělo můj vlastní zážitek, kdy jsem se za stejným účelem na jeden takový šílený kopec vyškrábala a málem vypustila duši, protože jsem si zapomněla inhalátor a sakra by se mi v tu chvíli hodil. No a žádnou polární záři jsem pochopitelně taky neviděla.

Není tu nouze o zvraty v ději, některé nečekané, některé již očekávanější. Jelikož je to romantická kniha, tak se tu sem tam objeví i nějaké to klišé, ale to k tomu prostě patří. Já bych byla i zklamaná, kdyby tam žádné nebylo, protože já osobně je mám ráda. Také jsem se u čtení i zasmála, některé pasáže jsou opravdu vtipně napsané. Jindy mi zase bylo úzko z toho, když jsem viděla, že se to mezi nimi vyvíjí jinak, než bych chtěla. Po většinu příběhu jsem se ale přihlouple usmívala. Kromě klasického textu tu najdeš také graficky zpracovaný přepis sms zpráv, který celý příběh krásně ozvláštnil.

Kromě lásky tu také máme možnost alespoň malinko nahlédnout do zákulisí cheerleadingu. Mnoho lidí jej nepovažuje za sport, s čímž já nesouhlasím. Vždy jsem to obdivovala, je to velká dřina a musí se tomu obětovat spousta času. Také se mi líbí, že v týmu mají chlapce, čímž autorka ukazuje, že se nejedná jen o holčičí sport, za což jí jsem opravdu vděčná. Podle mě žádný sport není čistě dívčí nebo chlapecký, přesto v naší společnosti existuje stále mnoho předsudků, na které narazíme i v průběhu knihy. Postavy se s nimi ale dokázaly vyrovnat dobře a jsou na své výkony náležitě pyšní.

Další plusový bod dávám za zapracování tématu strachu z větších davů lidí. Myslím si, že tímhle trpí stále více lidí, zejména po lockdownech, kdy jsme nikam nemohli a odvykli si na davy lidí. Je důležité ukazovat, že to není nic špatného a hlavní je s tím pracovat a třeba i vyhledat pomoc, když je to opravdu zlé.

Jak celý příběh dopadne Ti prozrazovat nebudu, ale za sebe jsem se zakončením maximálně spokojená.

Pokud jsi to dočetl/a až sem, tak Ti neskutečně moc děkuji a doufám, že se mi povedlo Tě na knihu aspoň trochu nalákat.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorce a nakladatelství Alpress.

Nesmělá Lety a svérázný Dam jsou nejlepší kamarádi snad od plenek. Tedy přesněji řečeno byli nejlepší kamarádi. Teď už mají společné jen tréninky a vzájemnou nevraživost, takže společné prázdniny na chalupě jsou pro oba noční můro... více

Komentáře (0)