Jedna z nejvýraznějších současných spisovatelek vydala v loňském roce román, v kterém se opět, jako v předchozí knize Kobold, přihlásila k postu jedné z nejvýraznějších osobností českého literárního života. Denemarková si totiž vybírá témata méně častá a v literatuře neprobíraná. Ve své poslední knize si tak ke svému vyprávění vybrala téma znásilnění. Denemarková však čtenáře nepřekvapuje jen samotným výběrem tématu, ale i citově plným vyprávěním. Čtenáři jsou díky tomu připoutáni ke stránkám knihy, jež jsou ještě doplněny spoustou náznaků a obrazů.
I přes svůj název, Příspěvek k dějinám radosti, kniha není žádným veselým čtením. Naopak čtenáře neznalého předchozích autorčiných knih Peníze od Hitlera, či Kobold zprvu dokonce vyděsí již svým úsporným stylem. Krátké věty plné aluzí, absence označení přímé řeči a krátké kapitoly nejsou čtením pro každého. Při ponoření do knihy však nebudou litovat.
Denemarková totiž čtenářům knihu otevírá čtivě jako detektivku. Text začíná nálezem oběšeného podnikatele v luxusním domě. Ten byl bezúhonný, ovšem povídalo se o něm, že prý obtěžoval pár slečen, nicméně mu nikdy nebylo nic dokázáno. Pečlivý hlavní hrdina, zvaný vševidoucím vypravěčem pouze Policista, pochybuje, že šlo o sebevraždu. Samotné pátrání ho zavede až do domu, kde žijí takzvané samozvané vykonavatelky spravedlnosti. Ti muže, jenž jakýmkoliv způsobem „zaútočí“ na ženské tělo, nemilosrdně trestají. A zde právě začíná druhý vyprávěcí postup knihy. Z detektivky se tak čtenáři plynule přesunou k psychologické próze propojené s moralizující esejistickou formou. Tyto dvě roviny se v knize paralelně střídají za pomoci krátkých kapitol a takřka filmových prostřihů.
Mrazivé téma znásilnění autorka rozvíjí prostřednictvím konkrétních postav s vhledem do jejich myslí. Ovšem i přes veškerou autorčinu snahu plastického vykreslení jsou postavy čtenáři dosti vzdálené. Jsou chladné, působí vykonstruovaně a nikam se nerozvíjejí. Například postava Policisty je jednoznačně plochou. Je to policista a jako takový se chová. Pouze vyšetřuje, nikam své chování, či uvažování neposouvá. Ze své pozice se snaží přijít celé věci na kloub. V celém textu je tak pouze prakticky spojující postavou, mezi výše popsanými rovinami knihy.
Druhá rovina knihy, jež je jakousi psychologickou sondou násilí na ženách, se však již zarývá hluboko do kostí. A to i přesto, že se Denemarková zcela vyhýbá přesnému popisu násilí. Balí ho pouze do všudypřítomných metafor, jakou je například celou knihou prostupující přirovnání znásilněných žen k vlaštovkám. Touto metaforou autorka hutnou knihu lyrizuje a tím krutý příběh zjemňuje. Postupně však čtenářům předkládá jeden neradostný osud za druhým, až se zdá, že pomyslné světlo na konci tunelu, východisko ze situace, již nikdy nespatříme, ale přesto tam kdesi v dálce je.
Samotnému pojmu znásilnění přisuzuje velkou váhu. Poukazuje na fakt, že znásilnění nemá nic společného se sexem, ale že se jedná o ponížení. Tohoto vážného tématu se autorka zhostila se ctí. Ostatně jako ve všech svých knihách. Ve výsledku dostává čtenář ucelený příběh, který v něm vyvolá nejednu otázku a znepokojující pocit.
Ve finále knihy se autorka čtenářům odmění velmi silným prožitkem, kdy jej napsala tak, aby nebyl literárně "hezký" pro ty, kdo čtou, aby věděli, jak "to" dopadlo. Namísto vyhrocené napínavosti či překvapivé pointy zde dostal prostor filozofující traktát – dialog o vině a trestu, který vede Policista s odhalenými mstitelkami.
Autorka v knize otevírá palčivou otázku spojenou s tématem, kolik nás ještě čeká násilí, neštěstí a válek, než to všechno samotného člověka polidští?
Příspěvek k dějinám radosti je kniha myšlenkově mimořádně inspirativní a stylisticky i formálně nadstandardní. Čtení je to ovšem těžké a happy end chybí. Od tak zkušené autorky se neočekává laciné vyústění. Radka Denemarková svojí poslední knihou dokázala, že patří mezi skvělé vypravěče, a to právě přesto, že její romány čtenářům neuleví. Právě naopak je doženou k zamyšlení.
psáno pro literárně - kulturní časopis H_aluze
za recenzní výtisk děkuji nakladateství Host
Příspěvek k dějinám radosti Radka Denemarková
Sex, Edvard Beneš a nezávislost vlaštovek v novém groteskním románu jedné z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Život čtyř hlavních postav v průběhu staletí určuje nenápadný dům pod Petřínem, dům se zakusuje do kop... více