Sestry aneb Martin Servaz pěkně od počátků

recenze

Sestry (2019) / HaHa11

„Minulost, která se propojí se současným případem, je noční můrou pro všechny policisty“
Přiznávám, že mě Bernard Minier překvapil. Když jsem zhruba před rokem dočetla a zrecenzovala Noc, nepředpokládala jsem (vzhledem k téměř sjednocení románového a reálného času), že se Martin Servaz a spol. k nám čtenářům vrátí tak brzy, a dokonce v tak slušné (po stránce fyzické i literární) formě.
V roce 1993 Martin Servaz u police začíná. Je mu něco málo přes dvacet, má manželku, dítě a dlouhé vlasy. Vyšetřovací metody byly tehdy poněkud jiné – internet je v plenkách, zkoumání DNA také, mobily velikosti a váhy menší aktovky vlastní málokdo. Policajti jsou převážně drsní a zlí, pro ránu nejdou daleko a komu se to nelíbí, nemá šanci s tím nic dělat. Případ, který tehdy Martin společně se služebně staršími kolegy řešil, nápadně připomínal scénu z románu Erika Langa. Spisovatele, jenž uspěl s thrillery plnými krutostí, sadismu a násilí. Obětmi byly dvě sestry, dvacetileté dívky, a protože se prokázala osobní vazba mezi nimi a zmíněným Langem, logicky se spisovatel stává jedním z hlavních podezřelých. Kdo tehdy vraždil a kdo oběti nastylizovat tak, aby policii nasměroval k Langovi, nebylo na sto procent dokázáno. O pětadvacet let později je Martin přivolán k vyšetřování zločinu, ke kterému došlo v domě stejného autora. Oběť má na sobě bílé šaty k prvnímu svatému přijímání – podobné těm, ve kterých byly nalezeny před čtvrt stoletím ony sestry!
Není bezpodmínečně nutné, aby čtenář měl za sebou všechny předchozí tituly ze série s Martinem Servazem, ale vzhledem k četným odkazům a narážkám to každopádně podpoří komfort jeho čtení. Koho z již známých postav znovu střetáváme, na koho tentokrát nedošlo? Jednoznačně pozitivně bych hodnotila vynechání masového vraha Hirtmanna. V předchozí Noci dostal prostoru dost a dost a hranice uvěřitelnosti byla v souvislosti s jeho činy a schopnostmi opakovaně překračována. Kdo ho tedy v roli hlavního Martinova protivníka a „ústředního padoucha“ nahradí? Adeptem číslo jedna je spisovatel Erik Lang. O čtvrt století starší, ale ani o málo sympatičtější. Literárně úspěšný, samolibý, nekonvenční. Najde Martin v jeho knihách nějaké vodítko, vyplatí se obětovat noci a číst příběhy stále stejně drastické? Bývalá Martinova láska Marianne je pouze letmo vzpomenuta, jejich společný syn Gustav se snaží překonat noční můry a najít cestu ke svému biologickému otci. Samira a Vincent, Martinovi toulouští spolupracovníci, hrají opět druhé, spíše až třetí housle. Škoda – oba by si zasloužili rozvinutí nějaké osobní i pracovní linie. V předcházejících dílech autor naznačil, ale zůstalo pouze u toho …. Na scénu jsou uváděny další postavy a čtenář váhá, která z nich bude pro vývoj vyšetřování klíčová. Fanatický spisovatelův fanoušek, Langova milenka (mimochodem v její zubní ordinaci se odehrává dosti neuvěřitelná scéna – že by francouzští dentisté byli takoví altruisté?!), její manžel, prchající lesem před Martinem. A tady je možné připomenout, že oproti dříve zmíněným titulům už Servaz není prezentován jako nezničitelný superman. Tentokrát se musí vyrovnat pouze s podvrknutým kotníkem, dvěma zlomenými žebry a pár škrábanci v obličeji, i když v závěru mu opět (a dle očekávání) jde o život.
V poslední třetině knihy se najednou začnou kupit nelogičnosti – v myšlení, konání i žití zúčastněných. Čtenář je už dostatečně stržen, napětí eskaluje, a tak autorovi mnohé promine. Ale po závěrečném finále se otázky vracejí – opravdu mohlo tehdy v 90. letech dojít k takovému zásadnímu opomenutí, skutečně si nikdo nespojil jisté souvislosti?!
Plusové body bych chtěla udělit za závěrečné stránky knihy. Smutný a nostalgický návrat do doby před několika desítkami let Martinovi i čtenáři umožní jeden kdesi založený dopis. Může se uvolnit, odpočinout si od všech těch krvavých řeží, honiček a pátrání po vrazích (nevinných?) obětí. Zamyslet se a rozloučit se s knihou. A možná zase na čas na Martina S. a jeho doprovod zapomenout. Protože při vší úctě k autorovi a jeho dílu, ani Sestry nepřinesly nic, co by nám v mnoha modifikacích nenabízely desítky dalších titulů.

Květen 1993. Začínající policista Martin Servaz se účastní neúspěšného vyšetřování dvojnásobné vraždy sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Místo činu nápadně připomíná scénu z knihy Erika Langa, známého autora t... více

Komentáře (0)