Sex, bída a politika

recenze

1918: Vražda na konci války (2021) / katy238

Série Vídeňské zločiny je velmi sympatická svou blízkostí a zároveň exotikou. Vídeň není zase až tak daleko a přitom to byla po mnoho let naprostá cizina, počátek 20. století se zdá tak nedávno a přitom jeho pamětníky už dnes téměř nepotkáte, aby mohli ještě vyprávět a 1. světová válka, nebo také Velká válka, je takový mladší a smutný bratříček 2. světové války, o které stále vznikají romány, thrillery, úvahy, encyklopedie a zážitkové podnikatelské projekty jako na běžícím pásu. Což je samozřejmě dobře, o tom se musí stále mluvit a upozorňovat na to, co se tehdy dělo a dít už nesmí, ovšem ona Velká válka je oproti této přeci jenom v rámci literárního ztvárnění o něco menší.

I tímto je pro mne série Vídeňské zločiny zajímavá, konkrétně její druhá část, protože pojednává v rámci jedné své dějové linie právě o tomto konfliktu a jeho důsledcích. Byly velké a předznamenaly zrod ještě příšernějšího sourozence. Ovšem o tomto pouze kniha není.

Příběh se opět točí kolem policisty Davida Bronsteina, který už se oproti minulému dílu ukotvil ve své profesi a nyní jakožto major vyšetřuje další nepravosti proti zákonu. Příběh se odehrává v posledních dnech války, kdy staré pořádky nahrazují nové, obří celky se bortí, masy se dávají do pohybu a Evropu sužuje válečná kocovina. Opojení z boje je pryč a nyní je třeba začít počítat s mnohými ztrátami. Lidskými, finančními, geografickými. A v tomto všem musí David pátrat po vrahovi mladé švadleny, která by zřejmě díky podvýživě zimu nepřečkala, ale i tak mohla dostat šanci. Aby toho nebylo málo, světem i Vídní se šíří španělská chřipka a Davidovo okolí i on schytává ránu za ránou. Čelí tomu však opět s humorem sobě vlastním, byť oproti minulému dílu už mnohem vážněji.

A protože jsem do nadpisu dala tři slova, která dle mě vystihují hlavní dějové linie knihy, trochu je staromódně rozeberu.

Tak tedy…

David se hned zkraje knihy seznamuje s komunistkou Jelkou, která je silně oddána rudé myšlence a ve Vídni patří mezi důležité osoby komunistické buňky. David její ideály nesdílí, ale líbí se mu a slovo dá slovo a začnou se scházet více a více, až mezi nimi dojde právě i na tu situaci, na kterou v minulém díle žehral, že mu ji dáma, o kterou se ucházel, nedopřála ani náznakem. Jelka však nedělá takové cavyky a došlo mezi nimi mezi debatami o socialismu i na sdílení Jelčina lože. Kniha není erotický román, takže sice několik přímých pojmenování zde čtenář nalezne, popisná však příliš není. Ovšem jedná se o celkem jasný zvrat oproti minulému dílu a je zde vidět posun postavy daný nejen uplynulým desetiletím a válkou, ale také duševním vývojem. David je celkově vážnější a méně ostýchavý.

Bída končící války a strach z politických změn jsou nasnadě. Není jídlo, není elektřina, není nic. Jen zima, hlad a vztek. I tento aspekt je nutné v běžném životě vzít na vědomí a David si uvědomuje celkový nedostatek ve svém okolí, kvůli kterému jsou lidé zoufalejší, a hranice spravedlnosti se nebezpečně posunuje. Je těžké odsoudit hladovějící matku s dětmi za krádež nebo dvě ženy, které se perou o poslední plesnivý bochník chleba. I z této bídy vzchází zločin, který David vyšetřuje. Bídná je také dodávka elektřiny, David se v průběhu děje dost nachodí po Vídni pěšky, ale zase má čas přemýšlet. Kdo mohl chudou švadlenu sprovodit ze světa tak ohavným způsobem? Měl z toho nějaký prospěch? Co mohla dát vražda chudého děvčete komukoliv ve světě, kde není nic jisté, když navíc nic nemělo?

A pak politika, linie knihy, tlustá, červená a jasná. David si rád čte noviny nebo se zaplétá do dlouhých diskuzí s Jelkou, a to byl pro mě kámen úrazu. Politice nerozumím, mám problém orientovat se v ní a politická situace po 1. světové válce je pro mě dodnes velmi nepřehledná. V knize však zabírá celkem podstatné místo, což může rozdělit čtenáře na dva tábory. Na ty, co se v problematice orientují, nehleděli v dějepise na druhém stupni při probírání této látky jako tupé zvíře (zde jsem si dovolila popis své maličkosti z oněch časů) a beletristické zpracování je nadchne a pak na ty, no, co jsou rádi, že ví, že existovalo Rakousko – Uhersko a že se taky rozpadlo. A to je asi tak všechno. Novinové články, Davidovy myšlenky a úvahy, různá rozčilení a rozhorlení a dlouhá řada jmen, to vše na mě působilo jako smotanec a jediné, co si zpětně vybavuji je představa křišťálového lustru, plešatých starých chlapů a dlouhé mramorové schody. Více má fantazie nezapracovala. Byť jsem toho názoru, že právě tato linie knihy patří mezi ty nejpropracovanější, čtenáři může stejně tak dát jako vzít. Zde opravdu velmi záleží na jeho individualitě a náhledu do problematiky. Já s tím bojovala na kordy, ale jsou zase jiní, které to bude bavit a to velice. A právě to hrozící rozdělení na boží/blbost vnímám jako možnou slabinu, byť to nejlépe posoudí další čtenáři.

Na druhém díle je vidět velký posun, hlavní postava knihy skutečně dospěje, kniha už není tak laškovně bezstarostná jako první díl, který byl jako sladké kafe se šlehačkou u stolku před kavárnou v letním podvečeru a řeší se zde velká témata. Může se až zdát, že právě ona vražda zapadá spíše do vedlejší dějové linie, ale není tomu tak, právě pátrání po vrahovi nutí Davida pohybovat se po celé Vídni a na vlastní oči vidět přímé důsledky války a politických změn. Je škoda, že nedostal více prostoru Davidův užvaněný podřízený Pokorny, jehož působení se smrsklo hlavně na dřívější odchody domů. Ale třeba se objeví a projeví zase a znovu v dalších pokračováních, protože je to vedlejší postavička skutečně příjemná a jako Davidův protipól působil v prvním díle výtečně.

Pokud Vás tedy v minulém díle Davidův pohled na svět a Vídeň na počátku 20. století zaujal, zkuste se po ní projít znovu prostřednictvím této malé knížky s velkými ambicemi a to ukázat tehdejší svět takový, jaký byl. Nelehký, komplikovaný a nejistý.

Jako ten náš.

Moc děkuji nakladatelství Hejkal, a to konkrétně pí. Markétě Hejkalové, za poskytnutí osvěžujícího recenzního výtisku.

Kriminální román současného rakouského autora bestsellerů Andrease Pittlera 1918: Vražda na konci války je druhý ze série Vídeňské zločiny. Major David Bronstein ve velmi sugestivně vylíčené atmosféře rozpadajícího se mocnářství v... více

Komentáře (0)