Jé, holky, to bylo fakt bezva čteníčko! Tuhle knihu sem už dlouho vyhlížela, ale když pořád nechodila, tak jsem si po ni zajela do knihkupectví. Obálka mě zblízka nenadchla, ale zdálky je úžasně romantická. Hned sem se do ní začetla a nemohla se odtrhnout. Myslím od knihy, obálku jsem zas nějak dlouho nepročítala - byl na ní totiž jenom název a jméno autorky, ale i ten byl děsně romantický. Uznejte sami: Vášeň života! To jako opravdicky autorka zná, o čem píše a píše co zná. Já ji sice neznám, ale ji věřím.

Kniha se četla sama. Opravdu! Vícekrát se mi totiž stalo, že jsem nechala knihu otevřenou, kupříkladu na stránce 70, kde se psalo „jak laskat partnera“ a jen jsem si udělala kafé a vrátila se, tak byla na stránce 74. Stalo se to vícekrát, ale já se nenechala nachytat, neboť mi děj nedával smysl a vrátila jsem se na původní stránku. Tím bych totiž přišla o kapitolu, „jak by měl partner laskat mně“ a uznejte, že to by byl průšvih. Takhle by pak těžil ze situace jenom on. No a tady mám na autorku těžký srdce, protože celou knihu jsem se nedozvěděla jméno hlavního hrdiny. Nejčastěji mu říká Partner, nebo jednoduše Mužskej. Nejdřív jsem si myslela, že jeho identita (to jako totožnost, víte?) bude prozrazena ke konci, jak to bývá v těch severskejch krimi, ale vono ne. A možná to bude prozrazeno v nějakým pokračováni...

Ale já husa jsem vlítla rovnou doprostřed…tak se tedy vrátím na začátek a vám bych doporučovala stejnej postup. Tedy jako číst od začátku do konce. Možná se teď smějete, ale takový Arabové čtou přesně obráceně – zprava doleva. A Číňanové nebo Japončíci mi někdo říkal, že zhora dolů, ale tomu fakt jako neveřím to budou drby, vždyť to by ti ryžojedi měli knihy jako dlouhé tlusté pravítka, ne? Jak sem ale psala, kniha se mi líbila, neboť to nebyl jen takovej vobyčejnej příběh z Červený knihovny - on to byl vlastně jako životopis autorky: od mladosti, až po stáří. Smrt tam logicky nebyla, vždyť to stihla celé napsat a o vlastní smrti se píše těžko. Tedy já bych to určitě nesvedla. Ledaže bych umřela jakože „jako“. Tak teď jsem se už zamotala, pojďme radši honem na tu knížku:

Na začátku, v části DOSPÍVANÍ K SEXUALITĚ, byly kapitoly pojmenované neoriginálně a připadalo mi to jako ze scénky Na stojáka od Miloše Knora – Poprvé, nebo jako z Upířích deníků: „První krev, První rozkoše, První signály, Poprvé,...“
Ve druhé části nazvané SEXUÁLNĚ VYROVNANÁ ŽENA se celý děj zamotal, asi proto, že nastala zápletka: Autorka řešila svůj tělesný vzhled, komplikace a strach z choroby prsů a rakoviny pohlavních orgánů. To byla malinko depka. Fakticky jsem chtěla knihu už odepsat, ale pak si uvědomila, že stála 450 Kč. Nicméně 1 hvězdičku jsem ji srazila. Už po pár stránkách se bohudík vše zlepšilo a nejvíc se mi zamlouvala kapitola „Rozkoš-sama se sebou“. Wau, to bylo vážně hustý, holky!

Velice se mi líbila i část „MILOVÁNÍ“ a pak, jak už byla s tím Partnerem a co všechno zkoušeli. Nebylo to sice tak, jak když jsem jednou sledovala starší ségru s tím její motorkářem, protože kapitolu „Sexuální polohy“ evidentně nečetl ani jeden z nich pořádně. Tuhle část měli nejspíš odpozorovanou z dědečkovy králikárny, ale o tom tady psát nechci. Prostě stránky 78 až 80 jsem si ofotila, kapitoly „Využívání klitorisu“ a „Orgazmus a co dál“ bych ráda přebrala s klukama ze dvora.

Vzápětí to celé v další kapitole šlo z kopce rovnou do kytek, poněváč jsi udělali dítě a tam zas byly problémy se sexem v těhotenství a následně i po něm. Tedy to já, kdybych měla takovýho Partnera, co by pořád jen chtěl a chtěl, tak já bych schválně nechtěla a jeho nejspíš zabila. Šestá část SEXUÁLNÍ TĚŽKOSTI byla velice smutná a to jsem i obrečela, protože kapitoly jako "Bolestivé vniknutí", nebo "Nepříjemný sex" ale i "Předčasná evakuace" byly dost drsný. Akorát s tou evakuací jsem to nějak nepobrala, ale já bych mu též po tom všem sbalila kufry!

No a vrchol (i ten čtenářský) jsem zažila při části sedm: SEXUÁLNÍ POTENCIÁL, protože kapitoly „Měníme kulisy, Fantazie a sex, Smyslná masáž, Použití sex.pomůcek, Masturbace s Partnerem, Ještě lepší orgazmus“ byly vážně velice žhavé a lepší jako v 50 odstínu šedi. Prostě húústýý mazec. I doslova!

Závěr byl spíš smutnej, protože hlavní hrdinka zestárla a kapitoly jako „Zlehčeme si přechod" nebo "Ochrana v přechodu“ byly napsané spíše aby čtenářky autorka nevyděsila, že brzy odejde. Nejsú blbá a vím, že metaforicky myslela smrt. Jo abych nezapomněla - celý tento odstavec je jako spoiler, jo? Na konci už autorka asi nevěděla, jak to ukončit a zapletla tam také kapitolu „Klimaktérium“ ale o ekologii ani počasí se tam nemluvilo vůbec, tak nevím… V každém případě si užila své a já jí fandila.

Knihu doporučuji všem holkám, co mají fantazii, jako já. Jen kdyby byla levnější (ta knížka, fantazie je zadarmo :) Moje hodnocení je asi tak přesne napůl, čili 60%.

Vaša GwenDolínka

---

Vášeň života Susan Qulliam

Prvá ilustrovaná a špeciálne ženám určená kniha o sexe objavuje všetky oblasti ženskej sexuality a zaoberá sa témami zdravia a šťastného milostného života. více

---

Komentáře (7)

Přidat komentář

---