Jak to, že jsem pořád ještě panna? Ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím – jenže ten pravý stále ne a ne přijít.
V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením konečně si vrzneš odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.
Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!
Podle komentářů a recenzí jsem si myslela, že se mi kniha bude líbit. Komentáře lákají na skvělý zamilovaný příběh a i přesto, že nepohrdnu románem, s chutí jsem se pustila i do této knihy.
Ale, začátek mě hned dostal. Opravdu takové problémy s panenstvím řeší holky na vysoké škole? A jak je možné, že tak krásná, talentovaná dívka se ještě nikdy nezamilovala? Jenže kdyby to bylo jednoduché hned od začátku asi by tato kniha neměla úspěch. Rozhodla jsem se tedy začátek, celý jenom o sexu, přečkat a dostat se k tomu skvělému ději.
Nakonec jsem se k ději prokousala a ne jen, že jsem se u knihy celkem bavila, občas jsem taky zakroutila hlavou a pomyslela si,proč někdo píše tak přehnané knihy. Ale i tak jsem s knihou byla celkem spokojená.
Už od druhé kapitoly mě to začalo bavit více. Kniha se čte hezky, je to celkem rychlý příběh. Prožíváme s Bliss konkurzy na herectví, tajnou lásku, zamilovanost, přátelství ale i nepříjemnou nemoc.
Losing it je kniha většinou pro mladší holky, ty co stále milují dívčí romány a přesto, že já už se těmto románům většinou vyhýbám, tak bych tuto knihu doporučila i těm starším. Už jen pro ten oddechový děj.
Skvělá kniha na dlouhé dny a večery, dostanete se na konec a ani nevíte jak. A konec? Ach bože, to by chtěla přece každá žena.
A jak je možné, že je Garrick takový sympaťák, ještě k tomu obětavý, milující a krásný? A jak je možné, že zrovna panna Bliss ho poznala a zamiluje se do něho na první pohled?
Moc u této knihy nepřemýšlejte :D
Knihu doporučuju. Dala jsem 4 hvězdičky za ten začátek, který mě rozhodně neoslovil a hned od začátku knihu zkazil. Po překonání se ale dostanete konečně k tomu skvělému, humornému ději, kdy se občas zasmějete a občas se budete divit.
Druhý díl si nejspíš také přečtu. Koho by nezajímalo jak to všechno dopadne, až spolu budou žít delší dobu?
Losing it
Cora Carmack
Jak to, že jsem pořád ještě panna?, ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se ... více
Komentáře (6)
Přidat komentář
Bohužel jsem se s talentem na český jazyk nenarodila. Pro vaše uspokojení jsem si íčka opravila a snad už tam chyby nejsou. Předem děkuji za velký zájem o mojí recenzi.
Koka : Nemyslím si , že by bylo vhodné, takhle osočovat cizí recenzi ... A ještě urážet autora té recenze. Kolik jste toho napsala Vy, že kritizujete ?!
to ideal_alien: místo rejpání do recenze doporučuji všimnout si v ní větu: "Moc u této knihy nepřemýšlejte ". - Myslím, že to by mělo platit i pro tu recenzi, která jasně prokazuje, že tato kniha si opravdu našla "svého čtenáře".
Ahoj, recenzi máš napsanou fakt dobře, jenom bych tě ráda upozornila na chyby v i/y. Upozorňuji tě, protože vím, jaké to je, když přijdou na řadu rýpalové. A jestli na knihu narazím, třeba si ji přečtu :)
klarinka9974 také napsala
"Nemluv o tom, co se skrývá v hvozdu!"
Dívka plná tajemství.
Láska rozhodne ovšem.
Cesty do minulosti.
Paní Postelová a její utrpení.
Zrzka89::jako uživatelka databáze knih přece umíte číst a znáte význam slov. Tohle přece není žádná recenze, ale převyprávění děje té knihy, vyznání se z vlastních pocitů při četbě a text plný rozporuplných tvrzení (např. věta "Dala jsem 4 hvězdičky za ten začátek, který mě rozhodně neoslovil a hned od začátku knihu zkazil." nebo "... občas jsem tedy zakroutila hlavou a říkala si že prostě, někdo píše tak přehnané knihy, ale i tak jsem s knihou byla spokojená." ) A také je to text s mnoha, mnoha gramatickými chybami. Opravdu - je jich tam hodně, takže nemůže jít o náhodilé překlepy, které se přihodí každému z nás.
Jaká jsou tedy kritéria recenzenta, který by měl být kritickým hodnotitelem, a kromě dějové linky si všímat i vykreslení postav, jazykovou úroveň, kvalitu překladu, atd. atd., když sám má tak nízké nároky na literaturu ?
Všimla jste si, že autorka "recenze" knihu doporučuje nejen mladším holkám, ale i těm starším? Tak já, jako starší holka očekávám, že člověk, který mi doporučuje nějakou knihu, používá pro její hodnocení zejména nějaké kvalitativní parametry, např. srovnání s podobnými knihami v daném žánru, s umístěním této knihy v celkovém uměleckém profilu její autorky, posuzuje bohatost jazyka, schopnost výstižně slovy popsat lidi, prostředí, děje, ohodnotí originalitu příběhu v kontextu s podobnými tématy, v literatuře již mnohokrát zpracovanými. A také očekávám, že když někdo píše recenzi (což je v mých očích "literární kritika", tedy jeden z nejnáročnějších formátů) tak ví, nebo si alespoň z dostupných zdrojů zjistí, kam patří tvrdé či měkké y/i.
A že ideal_alien, Zrzka a další považují lidi, kteří očekávají texty na úrovni, za rejpaly? Ano, to jsem si tady, na DK všimla, je to časté. Nenapadlo vás, že od těch rejpalů se máte možnost dozvědět se, dokonce i naučit se něco, co vám ti pochlebníci neposkytnou? Nenapadlo vás, že více vám v životě prospěla osoba (učitelka češtiny či zpěvu, babička, která vás učila ruční práce nebo vařit), která vás pořád opravovala, než ta, která nad vašimi nepovedenými výtvory jásá a utvrzuje vás v tom, že i zmetky jsou v pořádku?
Myslím, že recenze na knihu je zpětná vazba, kterou se čtenář vyjádřuje k práci spisovatele. Stejně tak můj komentář je zpětná vazba, kterou jsem se vyjádřila k práci "recenzentky".
Když se recenzentka urazí, místo aby opravila ty hrubky, tak jí nepovažuji za kompetentní psát recenze.