SHARI máry fuk a tvoje pozornost je LAPENA
recenze
Jeden z nás (2020) / sowatsonFyzicky prožívat s postavami emoce, napínat čtenáře náznaky a překvapovat je zvraty. To je lekce psaní Shari Lapeny.
Bylo jednou jedno městečko, kde se všichni znali a měli se rádi. Do snového sousedství, z něhož nikdo nevybočoval, se přistěhoval manželský pár Amanda a Robert Pierceovi. Byli krásní. Byli problém. Ona flirtovala se všemi manžílky, po něm vzdychaly ženušky. Jednoho dne Amanda zmizela, později se našla mrtvá. A příběh teprve začíná… Sousedé mají jasno, musel to být manžel, přece ji nezabil Jeden z nás?!
Ve čtvrtém románu rozehrává Shari Lapena další domácký thriller. Je v něm více postav – v jednu chvíli se ti zdá, že podezřelé může být celé městečko. Brzy však pozornost zaměříš na dvě rodiny, dvě matky dospívajících chlapců a zároveň nejlepší kamarádky, Olivii a Glendu. Obě mají trápení se syny a ani jedné není manžel oporou. Co rodiny skrývají? Do vraždy může být zapletena jen jedna. Bude to kdo s koho. A nic už nebude jako dřív.
Skříňoví kostlivci a mrtvola z povinnosti
Shariny knihy jsou emocionální jízdou, Jeden z nás není výjimkou. S postavami prožíváš každý záchvěv, každou obavu. I fyzicky. Napětí nepolevuje. Úlevu ti přináší jen momenty, kdy si díky relativně nezaujaté policii myslíš, že víš, jak to celé bylo. Jenže ouha! Shari je mistryní zvratů. Dosahuje jich střídáním POV.
Postavy s tajemstvím ti jej neprokecnou lacino. Při druhém čtení si všimneš, že se svými kostlivci ve skříni nejsou v rozporu, že celou dobu naznačují, ale… V Shariných knihách mlží kdekdo. Jisté je jen, že nakonec to do sebe celé zapadne, a ty musíš přiznat: „Zase jsi mě dostala, Shari.“
V Jednom z nás nejde nikomu přímo o život. Je to svým způsobem whodunitka. Sice se za polovinou objeví druhá mrtvola, ale upřímně – na ní ti moc nezáleží a působí trochu nuceně; aby se splnilo klišé žánru. V Jeden z nás se ze Shariných knih nejméně strachuješ o to, co s postavami bude. V tomto zůstávají na špici Manželé odvedle, s Nevítaným hostem v těsném závěsu.
Jak psát jako Shari Lapena?
* Používej dokonavá slovesa. Příběh se odehrává tady a teď a rychle se posouvá vpřed. Vrah nesbírá kladivo a nemlátí s ním Amandu, ale sebere ho a umlátí ji.
* Střídej postavy, z jejichž pohledu příběh vyprávíš (v první větě každé části ujasni, kdo to je). Ideálně tak, aby jedna na druhou navazovala a zpochybňovalo, co ses dozvěděl předtím.
* Všem vidíš do hlavy a můžeš si obléct jejich tělo. Popisuj nejen, na co myslí, ale i jak se přitom cítí. Nezapomeň na žaludeční šťávy hrnoucí se do krku!
* Kurzívou šetři. Když to jde, vyjadřuj vnitřní monology polopřímou řečí.
* Aspoň jedno ženské jméno by mělo končit na -ia a nějakej chlápek by se měl jmenovat Mark, Marco, Robert nebo Bob :)
Já jsem si to zkusil nějak takhle:
Chvějícími se prsty Mia roztrhne obálku. Pozná Bobovo písmo. Je stejné jako její ex – srovnané až utažené. Přelétne očima první řádky a zastaví se jí dech. Našel ji. Ať se odstěhuje kamkoliv, dříve či později ji vypátrá. Je metodický. Proč ji nemůže nechat na pokoji? Mia se rozhodne jednat. Tady už nejde jen o ni.
Na konci dopisu je telefonní číslo. V náhlém popudu pošle Bobovi smsku s návrhem na čas a místo srazu. Do minuty přijde odpověď. „Dobře. Přijď sama.“
Mia si instinktivně sáhne na břicho. To už jaksi nepůjde.
Tato recenze je součástí mého zkoumání současných bestsellerů na knižním trhu. Na blogu procbestseller.blogspot.com ji předchází články o nejprodávanější české beletrii za roky 2019 a 2020. V příští recenzi se chci podívat na Plachetnice na vinětách od Jiřího Hájíčka. Zveřejnit ji plánuju nejpozději 11. 10. Takže STAY TUNED ;)
Jeden z nás Shari Lapena
Nový strhující psychothriller z pera bestselleristky Shari Lapeny, mistryně nečekaných zvratů. Udržet tajemství mezi sousedy, kde každý každého zná, může být těžké. Vražedně těžké... Ovzduší na poklidném ... více
Komentáře (2)
Přidat komentářMyslím, že jste SL rozebral trefně. Jsou to psychothrillery na jedno přečtení, štěstí, že existují eknihy.
Díky za komentář, HaHa11. Já mám teda od SL papírovky, ale na druhou stranu je nechovám jako oko v hlavě. Naopak jsem si na té poslední vyzkoušel pro mě novou "metodu čtení", kdy jsem četl s tužkou v ruce a dělal si poznámky rovnou do knihy. Byl to osvěžující pocit, jako bych s autorkou diskutoval přímo mezi řádky. A po dočtení mi zbylo něco jedinečného - záznam vlastní čtenářské zkušenosti. Jen už ji nemůžu nabídnout na zdejším bazaru, ani nikomu půjčit :)