Slunce života
recenze
Slunce života (2024)
/ Temika
Opět kniha, která mě oslovila! Láká již nádhernou obálkou, opravdu krásná.
Příběh je už méně radostný, ale za to více hodný zamyšlení.
Moc se mi líbil způsob psaní, četlo se skvěle. Prolnutí osudů krásné!
„Trauma s tebou půjde celou cestu, Ty si ale můžeš vybrat, jestli se před ním budeš snažit utéct, nebo ho chytneš za ruku.“
Toto je pravivdivé, ale velmi těžké. S tím se potýkají hlavní hrdinky, každá se svým traumatem. Bohužel i řada z nás čtenářů prochází stejným, či podobným bojem. A o to více si pak některé věci uvědomíte, či je vnímáte jinak.
„Pořád tajně doufám, že je to všechno jen zlý sen, ze kterého se jednoho dne probudím.“
Bohužel realita je krutá a očekávané probuzení/procitnutí musí proběhnout úplně jinak. Beznaděj, boj, který se zdá, že nelze vyhrát.
„Mám rakovinu.“ .... slova, která nechcete slyšet, slova, která nechcete vyslovit. Ale osud má s vámi úplně jiné záměry.
„Barunko, to zvládneme. Nejsi na to sama a já ....“ Velmi důležité a neskutečně nápomocné, když máte někoho, nebo se objeví někdo, kdo vás chytne za ruku, podrží, pomůže... prostě NEJSTE na to sami.
„...ještě to asi nevzdám, napadne mě v tu chvíli.“ Přesně člověk to nesmí vzdát, jinak je ta cesta ještě trnitější.
A zakončila bych to krásnou myšlenkou z knihy: „I když je na hlubokém dně tma, vědci zde nacházejí nový život.“
Zkusme na to nezapomínat, zkusme být těmi, kdo svůj boj nezvdávají, zkusme být těmi, kdo podají ruku...
Slunce života
Andrea Klimešová
Román o hledání vlastní hodnoty, o snaze vystoupit z vlastního stínu a najít ve svém životě slunce. O zdánlivě lehkém úkolu najít lásku k sobě samému, obejmout se. Hlavní hrdinky hledají svého zachránce, který je má uzdravit. Boh... více
