Slzy od smíchu

recenze

Kniha Slzy od smíchu vypráví životní osudy Anežky a její cestu za štěstím. Dívka z malé jihomoravské vísky vyrostla z poslušné holčičky vlivem dědečka z Valašska v zapálenou koňařku a stala se chovatelkou psů obřího plemene landseer. Autorka si v životě prošla hned několika rolemi, od bankéřky přes matku dvou dětí na plný úvazek, až po majitelku svatební agentury. Její optimistický pohled na svět vám nyní předkládá v podobě této autobiografické knihy ve které se můžete těšit na mnoho humorem jiskřících příhod.


Můj dojem:

Od knihy jsem neměla žádná očekávání a vůbec jsem netušila do čeho jdu. Na stránkách nakladatelství Fragment je kniha uváděna jako bestseller, ale moc s tím nekoresponduje hodnocení na databázi knih, které je momentálně při psaní této recenze na 59%. To vzbudilo moji zvědavost. Knihu jsem si vybrala ale z jiného důvodu. Mám totiž s autorkou mnoho společného. Stejně jako ona pocházím z kraje vinic, své dětství jsem taktéž strávila u koní a momentálně jsem zamilovaná do psů, ale na rozdíl od autorky, která líčí trampoty s vystavováním a chovem obřích landseerů, já mám slečnu maltézáčka, která váží necelé 3kg.

Je jasné, že jsem tedy cílovka této knihy a tím může být tato recenze krapet ovlivněna.

A co na knihu říkám?

Kniha je autobiografií autorky, kterou čtenářům servíruje v podobě chutných a humorných epizod. Slzy od smíchu jsem si opravdu užila a velmi se mi líbila. Autorka mi byla moc sympatická. Zamlouvala se mi její životní energie i to, jak se do všeho dokáže ponořit a svůj život žije naplno. Kniha má velmi laskavý náboj. Moc se mi líbilo, jaký měla Anežka vztah se svým manželem a i v pasážích, kdy je její manžel Tom na zabití ze stránek čiší jejich vzájemná láska a porozumění. K mým oblíbeným pasážím v knize patří příhody a zážitky z její svatební agentury a také pochopitelně všechny "psí" patálie.

Teď se pojďme podívat na slabiny knihy. Myslím si, že hlavním důvodem proč má kniha celkem nízké hodnocení na Databázi knih je, že čtenáři očekávají román. U prodejců je kniha označována za humoristický román. Pod pojmem román si každý čtenář představí příběh, kde hlavní funkci má konflikt a zápletka. A tady kniha naráží. Není totiž v žádném případě románem, jde opravdu o autobiografii, byť v humorném a čtivém provedení. Kniha nemá žádnou zápletku a nenajdeme v ní ani příběh v jeho klasické podobě, jak jsme v knihách zvyklí. Kniha je souhrnem zábavných střípků ze života autorky. Toť vše. Další věcí, kde kniha může u některých čtenářů narazit je skutečnost, že mnozí upřednostňují situace, když se hrdinům nedaří. Z nějakého důvodu lidi často raději čtou o hrůzách života, než o těch pozitivních věcech. Je to možná tím, že člověk, který je sám až po uši v problémech se na pozitivně laděnou knihu moc dobře tvářit nebude. Naproti tomu spousta lidí optimismus knihy ocení a rádi u ní zrelaxují. Kniha je jako stvořená pro letní oddychové čtení někde na lavičce na procházce nebo i třeba na cestě do práce, protože se dá krásně číst po jednotlivých epizodách.


Závěr:

Knihu doporučuji pro všechny, kteří si rádi přečtou o humorných příhodách ze života jedné obyčejné, ale silné a energické ženy s láskou ke zvířatům. Právě milovníkům psů se kniha zavděčí asi nejvíc.



HODNOCENÍ: 75%

„Lidi, kteří ani v dospělosti netuší, čím se budou živit, se střílejí.“ To prohlásil Anežčin děda, když jí bylo šest, a ona na to konto zalezla do psí boudy a odmítala ji opustit. Když pochopila, že si děda střílí z ní, vylezla... více

Komentáře (0)