Spoutáni magií

recenze

Po své misi do Ruska za zabitím Dimitrije-Strigoje, která skončila neúspěšně, se Rose vrátila na Akademii a odmaturovala. Dimitrij z jejího života ale neodešel a Rose je jasné, že se s ním brzy opět shledá. Mezitím se na něj snaží alespoň částečně zapomenout skrze Adriana a k jejímu překvapení zjišťuje, že má Adriana opravdu moc ráda a není pro ni absolutně těžké zkusit to s ním, jak mu slíbila. Zatímco se společně s Lissou nachází na královském dvoře, stále jí vrtá hlavou údajný příběh o tom, jak se podařilo Strigoje přeměnit zpět na dhampýra... A proto se rozhodně jednat a zjistit o tom víc. Bohužel jedinou její spojnicí je Viktor Daškov - úhlavní nepřítel Rose a Lissy, momentálně ve vězení. Dokáže skrz něj Rose zjistit pravdu a tomto příběhu a především - podaří se jí opravdu proměnit Dimitrija-Strigoje zpět na Dimitrija? A protože jde o Rose, do jakých problémů se dostane tentokrát - ať už právem nebo ne?

Ani nevíte, jak skvělý to byl pocit, zase se po delší pauze ponořit do vampýrského světa. Tak jako třeba u Sarah J. Maas, i u čtení knih Richelle Mead mám naprosto specifické pocity - i když tedy u každé autorky jsou naprosto jiné. U SJM je to prostě jízda, která mě zanechá několik dní mimo provoz. U Richelle je to sice taky jízda, ale takovým pomalejším tempem, kdy se vždycky cítím, jako bych se vracela za starými známými a užívám si to naplno. Ačkoliv musím říct, že Richelle je v tomhle opravdu mazaná. Celou dobu vás nechává v domnění, že čtete zkrátka takový pohodový příběh - ne že by se nic nedělo, ono se něco děje pořád, ale většinou to není nic, co byste neočekávali a jste prostě rádi, že jde všechno tak, jak má. A pak... na konec hodí tu největší bombu, která vás ohromí tak, že vám samým překvapením málem vypadnou oči z důlků. Já na to říkám jediné - ačkoliv je to od autorky opravdu zákeřné, i to je jeden z důvodů, proč její styl psaní tak zbožňuji.

Co vám budu povídat, opravdu hodně jsem se těšila na Rose. Rose je pro mě totiž jedna z nejlepších knižních hrdinek a to především z jednoho důvodu - kvůli své naprosto originální povaze a vytříbenému sarkasmu. Páni, na ty její neustálé trefné poznámky jsem se tak těšila a opět to stálo za to. Rose si svým bezhlavým chováním sice dost často zakládá na řadu problémů, ale to je mi teda úplně jedno - a jak se zdá, jí většinou taky. V tomto dílu jsem zase jen žasla nad tím, jaké ji napadají nápady, obdivovala její kuráž, ze které bych si ráda kousek půjčila i pro sebe, stejně jako její schopnost zachovat si chladnou hlavu ve všech situacích... Většinou. Rose mi bude po dočtení série fakt moc chybět a už kvůli ní se k sérii jednou prostě vrátit musím!

Další, kdo mi bude opravdu chybět, je Adrian. Ačkoliv s ním se snad poté setkám ve spin-off sérii Pokrevní pouta, na kterou se především kvůli němu už teď těším. V každém díle je Adriana víc a víc a tady zatím snad vážně nejvíc - a konečně mám radost, jak se pro něj vyvíjí děj, i když je asi jasné, že jen dočasně. Za mě je Adrian pro Rose dokonalý partner, protože dokáže být skoro stejně sarkastický, jako ona, je velký pohodář, z ničeho si nic nedělá a je prostě roztomilý. Ach, já ho mám tak moc ráda. Nicméně je mi smutno z pomyšlení, jakou bolest mu Rose nejspíš bude muset způsobit, protože tuším, jakým směrem se děj bude ubírat, obzvlášť, když vím, že on ji přese všechno bude milovat. Doufám, že později mu to autorka všechno stokrát vynahradí.

I v tomto díle hraje samozřejmě velkou, ba dokonce zásadní roli Dimitrij. Toho jsme v minulém díle spolu s Rose opustili, když spadl do řeky s kůlem v srdci - s kůlem, o kterém jsme se z Dimitrijova dopisu později dověděli, že minul a Dimitrij stále žije. A část knihy se nese v duchu Rose a jejího přání buď zjistit, jak z něj znovu udělat dhampýra a pokusit se o to, nebo ho konečně opravdu zabít. Jaká z těchto dvou možností nastane, to si už musíte přečíst sami. Nicméně já pořád nechápu, jak může Rose vedle Adriana milovat Dimitrije. Rozumím, lásce neporučíš, ale... prostě Adrian!

Kromě zmíněných postav nechybí ani další staří známi, z nichž musím vypíchnout můj další oblíbený pár Lissu a Christiana. Mezi nimi je sice po událostech v minulém díle napětí a taky se rozešli, ale ti dva se k sobě tak hodí, že opravdu doufám, že to všechno překonají. Nicméně Lissa je přesto asi moje nejmíň oblíbená postava. Sice se taky dokáže překonat, ale já nevím, mně prostě připadá taková nemastná neslaná, docela naivní a takový protiklad Rose. Ale asi i proto jsou nejlepší kamarádky. Co se ale celého děje týče, tady se tedy překonala autorka a dala nám ještě větší bombu než minule. Jak už jsem zmínila, ten závěr, to bylo něco a já se po něm doslova třesu na další díl. Zároveň je mi líto, že vše brzy skončí, protože VA mě opravdu moc baví.Pokud jste se do tohoto dílu tedy ještě nepustili, já vám ho rozhodně doporučuji, protože tohle není v žádném případě série, která by snad postupně upadala - právě naopak.

Dimitrij dal Rose poslední šanci, aby se rozhodla. Její volba však byla špatná... Po dlouhé a strastiplné cestě na Sibiř, kam se vydala hledat milovaného Dimitrije, se Rose vrací na Akademii svatého Vladimíra, ke své nejlepší ... více

Komentáře (0)