Stojí za to stát se někým jiným?

recenze

Umění předstírat (2015) 3 z 5 / Knihomolka :)
Umění předstírat

„Pokud si chceš vybudovat novou image musíš v sobě najít divošku.“

Sedmnáctiletá Alyssa už nechce být šedou myší mezi ostatními holkami. Má už dost toho, že ji kluci berou jen jako kamarádku a o nic víc se nepokusí. Chce se jednou pro vždy vymanit ze skupiny holek, které jsou na trvalý vztah a stát se těmi, které jsou na nezávazné randění a užívání si.
Tento nový plán má také jasně daný cíl, a to Justina Cartera. Je to nejhezčí, nejoblíbenější, ale zároveň také nejvíce přelétavý kluk na fairfieldské akademii. Ve škole se míjí už několikátým rokem, ale kontakt mezi nimi nedošel dál, než ke kontrole domácího úkolu.
S její proměnou jí pomáhají její dobré kamarády Kara a Gabi, i když každá na to má jiný názor. Podle Kary je tohle nejlepší krok, který může Alyssa udělat – konečně se zbavit krunýře a začít trochu žít.
Za to Gabi měla ráda Alyssu takovou jaká byla. Podle ní není důležité co o člověku říkají ostatní, ale to jak se cítí on sám.
Ale ani jedna z kamarádek nemá tušení, že celá tahle změna image je kvůli jednomu klukovi, který holky střídá jako ponožky.
Jediný kdo se snaží Alysse její nápad vymluvit je její kamarád Brandon.
Znají se spolu už skoro celou věčnost a on nevidí důvod, proč by měla jeho kamarádka podstupovat nějaké změny. A když za ním Alyssa přijde s nápadem, jak její plán ještě vylepšit tím, že by on – populární kluk na škole, hrál před ostatními jejího kluka, má pocit, že se snad zbláznila.
Brandon by na tento divný „plán“ asi nepřistoupil, kdyby se mu Alyssa nesvěřila, že chce zapůsobit na Justina. Jako jeho kámoš totiž ví, že žádná holka u něj moc dlouho nezůstane a on nechce aby podobně skončila i Alyssa.
Na její návrh tedy přistoupí, ale za účelem menší „sabotáže“.
Nebude se přeci dívat na to, jak se pak bude kvůli Justinovi trápit. Nebo je v tom něco víc?

Otázkou tedy zůstává, dokážou dva kamarádi předstírat, že jsou pár aniž by se to nesmazatelně dotklo jejich přátelství?
Ze začátku se zdá, že jejich hra probíhá hladce. Všichni jim na jejich falešné chození skočili a díky tomu, že jsou tak dlouho přátelé se, vyjma vodění za ruce, zamilovaného oslovování apod. , chovají naprosto normálně. A Alyssa si začne všímat, že díky změně šatníku, make-upu a díky novému vztahu je najednou nepřehlížená.
Dokonce i v očích Justina.
Její mise se tedy zdá úspěšnější než by kdy čekala. Ale stojí jí tohle všechno opravdu za to? Bude ji mít někdo, kdo si jí všiml až po proměně, opravdu rád?
Celá situace se navíc začne „trochu“ komplikovat, když se si Alyssa začne uvědomovat, že k Brandonovi cítí i něco víc než jen kamarádství.

Na tuto novou knížku od Rachel Hariss jsem se těšila už jen podle opravdu povedené obálky!. Podle anotace vypadala jako oddechová knížka, u které se čtenář může i zasmát. A přesně taková knížka i byla. Nejednalo se tu o nijak výjimečný děj – dva dlouholetí kamarádi se spolu dají naoko dohromady a pak zjistí, že zase až tak naoko to doopravdy není.
Když jsem se dostala do pasáží, kdy už bylo předstírání v plném proudu, vzpomněla jsem si na knížky od Emmy Hart a její sérii The Game.
Možná jsem od tohoto příběhu čekala trošku víc, jelikož mě nenadchnul tak, jak jsem čekala. Byly tam sice pasáže, kde jsem se opravdu nasmála – hlavně, když se tam objevily Kara a Gabi, ale celkově jsem v zápletce čekala něco víc originálního.
Na druhou stranu mě hodně překvapilo, jak do příběhu zapadl Justin.
Už od začátku jsem si říkala, že je úplně jasné, jak to u něj skončí, ale celkové rozuzlení mě překvapilo.

Alyssu jsem si oblíbila tak napůl. Některé její myšlenkové pochody byly docela zábavné a příběh tak rychle ubíhal, ale trochu mi vadilo, jak od začátku chtěla být někým jiným.
A musím přiznat, že ani Brandon nebyl můj favorit. Ano byl chytrý, hodný a holky se o něj jen praly, ale ke konci knihy mi začala vadit jeho naivita v některých věcech. Vím, že právě na těchto "nedorozuměních" je mnohdy postavená celá zápletka, ale tady mi to přišlo trochu moc.
Konec knížky byl předvídatelný, takže jsme nijak výrazně překvapená nebyla.
(Pouze jsem snad nemohla uvěřit tomu, že se hrdinové ke konci dostali až za tak dlouhou dobu).

Když ale opomenu předvídatelnost děje a hrdiny, kteří se chvílemi chovali tak nechápavě, jako by to snad dělali naschvál, knížka u mě splnila své oddechové téma. Myslím si, že někomu, kdo podobných příběhů četl méně (než já), se bude určitě líbit..☻


Umění předstírat Umění předstírat Rachel Harris

Podle kluků na fairfieldské akademii existují dva druhy holek – ty na trvalý vztah a ty na nezávazné randění a užívání si. Sedmnáctiletá Alyssa je rozhodně ten první typ – a upřímně touží to změnit. A tak zahájí svou radikální pro... více


Komentáře (0)

Přidat komentář