V anotaci této knihy jsem si přečetla, že se má jednat o mystický
krimithriller ze Šumavy. Mám ráda jak mystiku, detektivky a thrillery,
tak i Šumavu a to rozhodlo.
Obálka knihy je pochmurná a nelíbí se mi, ale koneckonců, když je to
kniha o vraždách, proč by na obálce měl být pěkný obrázek, že?
Děj knihy začíná návštěvou kriminalisty Marka u svého švagra zvaného
Slepýš (jeho skutečné jméno jsem v celé knize nezaznamenala). Slepýš je
nevidomý mladý umělec - sochař, který se živí výrobou dárkové keramiky
ale hlavně vytvářením portrétů lidí, podle jejich hlasu. Toto mě opravdu
zaujalo, protože soudě podle poděkování na konci knihy, něco takového
skutečně existuje, a nejedná se tedy o autorovu fantazii.
Kriminalista Marek požádá Slepýše o pomoc při řešení krutých vražd žen,
kdy vrah nahrává svůj rozhovor s mučenou ženou, kterou se chystá zabít.
Slepýš má tedy vymodelovat vrahův portrét. Děj se začíná rozvíjet,
čtenář se dozvídá něco o Slepýšovi, proč je nevidomý a něco o jeho
rodině, hlavně o sestře na které až nezdravě visí. Až do této chvíle se
mi kniha dobře četla a byla jsem zaujatá a zvědavá, co bude dál. Pak
však autor místo plynulého děje začal do příběhu vkládat kusá vyprávění
jako by Slepýš chvílemi mluvil za sebe a chvílemi se převtěloval do
různých jiných osob. To asi měla být ta mystika, mě to však dokonale
mátlo. Bylo to, jako by autor naznačoval různé možnosti, a někdy tak děj
úplně a někdy částečně pokračoval a někdy zase ne. Nevěděla jsem potom,
co tedy vlastně platí a co ne, co má být realita a co jen Slepýšovy
sny, či fantazie.
Autor chtěl zřejmě do krimithrilleru začlenit svoje básnické vidění
světa, což je možná originální, ale na mě to působilo jako by mi někdo
do slaného jídla nastrkal sladké bonbóny. Prostě nepatřičně.
Závěr knihy měl být asi šokující, ale mě už znechutil úplně. Autor se
zřejmě chtěl vzepřít zavedené praxi šťastného konce, ale nemusel to
udělat tak divně a nepravděpodobně.
Celkově mohu říct, že kniha má dobrý a nosný námět, a pokud by byl
zpracován klasickým způsobem, mohla vzniknout super detektivka. Tento
způsob zpracování však pro mě z krimithrilleru udělal baladu a tím
nenaplnil má očekávání. Možná proto mě kniha tak zklamala. Na druhou
stranu se určitě může líbit lidem, kteří nehledají čistě detektivní
žánr, ale poetický a tragicky drsný román, psaný osobitým básnickým
jazykem.
Ticho
David Jan Žák
Mystický krimithriller ze Šumavy. Mystická a temná Šumava proměňuje charaktery hrdinů příběhu o nevidomém sochaři, který se snaží pro švagra-kriminalistu vymodelovat portrét vraha mladých dívek. Zapadlá horská vesnice, kde žije, p... více
