Je vaším snem psát světový román v idylickém prostředí lesů, jezer a modré oblohy? Pak si přečtěte Larse Simona. Může se stát, že všechno je jinak. Vaše auto drží pohromadě drátem a stříbenou lepenkou, stopařem je zvláštní individuum ( a/pobuda, b/ extrémní levičák, c/student sociální pedagogiky v desátém semestru - zaškrtněte správné). Do zděděného statku vás nepustí statečný voják z druhé světové a idylická vesnička je plná magorů, které už kdysi poškádlil váš otec. Mimochodem - váš otec má zalíbení v mladších ženách a dobrých radách svému dospělému synovi. A ten tvrdí, že celá tahle ves a celý váš nápad s románem je älgskit, tedy losí hovno ( česky řečeno p....l světa a děsná kravina). Což se potvrdí a vy z toho musíte vybruslit.
Německo-švédský humor nemusí každému sedět, ale kdo má rád např. Arto Paasilinnu, bude se bavit velmi dobře. Výborná kresba postav a postaviček ( stopař Rainer je téměř dokonalý a jeho hlášky vám nebezpečně přejdou do krve, protože každý z nás nějakého Rainera zná), spád děje i nečekaný konec. Tady jsem měla pocit, že byl autor trošku na rozpacích, jak z toho všeho ven, ale vyčaroval hodně ujeté a zábavné rozuzlení.
Knihu jsem koupila v Levných knihách, ale mezi levné rozhodně nepatří. Viděla bych ji na poličce vaší knihovničky na chalupě, abyste si ji mohli přečíst o prázdninách, v idyle hlubokých lesů, rybníka a modrého nebe.
Takhle to má bejt,ne.
Losí hovno
Lars Simon
Co se asi stane, když se zajištěný muž středního věku žijící ve Frankfurtu dozví, že po své pratetě zdědil statek ve Švédsku? V práci ho to vlastně už moc nebaví, jeho partnerský vztah se ocitá na bodu mrazu. Možná by mohl statek ... více