Táňa Keleová-Vasilková - Druhá

recenze

Druhá (2013) / Hřibče

Slovenská spisovatelka Táňa Keleová-Vasilková je mezi českými čtenářkami ženských románů velmi dobře známá. Na svém kontě má již více jak dvě desítky knih, ve kterých jsou jejími nejčastějšími tématy problémy v partnerských vztazích. Nejinak je tomu i v jejím nejnovějším románu „Druhá“, ve kterém se autorka tentokrát zaměřila na téma manželské nevěry.

Hlavními hrdinkami příběhu jsou dvě ženy – Alena a Daniela. I když se obě dvě osobně neznají a ani se nikdy neviděly, tak jednu věc mají společnou, a to lásku k Robertovi. Ten se sice před Alenou chová jako vzorný manžel a milující otec, který by velmi rád trávil více času s rodinou (žel náročné pracovní povinnosti mu to nedovolují), ale ve skutečnosti tráví většinu večerů v posteli po boku své krásné milenky Daniely. Daniela sice o Robertově manželce ví, ale v jejích očích je to tlustá a protivná hysterka, která o sebe nedbá a se kterou je Robert těsně před rozvodem.

Obě dvě Robertovi věří, že jsou pro něj těmi jedinými a obě jsou ochotny udělat maximum pro to, aby si jej udržely. Alena se mu snaží poskytnout šťastný a spokojený domov, Daniela zase nezapomenutelná erotická dobrodružství plná smyslnosti, kterých se mu doma nedostává. Obě dvě si myslí, že bez něj nemohou žít a obě jej považují za toho pravého.

Náhoda tomu chtěla, aby se obě ženy jednou při nákupech potkaly a už od prvního okamžiku si Alena s Danielou ihned padly do oka. Nejen, že spolu strávily několik hodin nakupováním, ale také spolu zašly na kafe, vyměnily si telefonní čísla a domluvily se na společné hodině cvičení, jakmile se Alena s manželem a dětmi vrátí z dovolené.

Po návratu z dovolené se však Alena s Robertem ještě na letišti stihnou pohádat, protože Robert chce jít ještě ten den do práce a aby toho nebylo málo, tak jejich syn Šimon doma spadne nešťastně ze židle a poraní si hlavu. Místo vybalování věcí s ním Alena jede do nemocnice, kde při vyšetření navíc zjistí, že má Šimon nádor na mozku. Robert se pod tíhou svědomí rozhodne vztah s krásnou Danielou ukončit a chce už všechen svůj čas trávit jen a jen se svou rodinou.

Daniela si je nucena uvědomit tvrdou pravdu, že byla pro Roberta vždy jen „ta druhá“ a že u něj nikdy neměla žádnou šanci. Podaří se Daniele vypořádat s rozchodem a dokáže jít dál i bez Roberta, který ji vlastně nikdy ani kouskem srdce nepatřil? Zvládne být Robert věrný své manželce a splnit tak svůj slib, že se bude věnovat pouze rodině? Co když jeho pozornost uchvátí ještě nějaká další žena? Dozví se to i Alena? A co Alenino a Danielino přátelství, které tak znenadání vzklíčilo? Dokáže překonat nelehké zkoušky, které mu osud nachystal?

Román Druhá je především příběhem dvou žen, jejich vnitřní síle, odhodlání a vzájemném přátelství. Svým tématem není kniha sice nijak výjimečná, ale spisovatelka dokázala příběh vylíčit tak, že působí velmi reálným dojmem. Pravděpodobně se mnohé čtenářky během čtení neubrání pocitu, že se vylíčené události prostě musely nějakým dvěma ženám určitě stát. Možná, že se i samy čtenářky v mnoha pasážích poznají, případně jim budou velmi blízké a třeba i mluvit z duše.

Text se kromě dialogů a popisů prostředí či postav skládá i z úvah hlavních hrdinek, které jsou odlišeny kurzívou. Čtenář tak může mnohem lépe proniknout do myšlenek obou žen a snáze se vcítit do jejich pocitů. Táňa Keleová-Vasilková tyto pasáže napsala velmi čtivě, citlivě a procítěně, tím pádem děj nikterak nezdržují, ale naopak jej příjemně doplňují a pomáhají dotvořit výsledný celek.

Druhá je velmi čtivým románem, u kterého si mohou čtenářky po náročném dni příjemně odpočinout a i trošku zasnít. I když příběh nerozebírá zrovna veselé téma, je v něm obsažena i naděje, že vše zlé se nakonec v dobré obrátí a takové knihy je opravdu potřeba si přečíst alespoň jednou za čas.

Ukázka:

„Nikdy jsem si neuvědomovala, že žena, kterou Robert se mnou podvádí, je skutečná. Pro mě po celou tu dobu prostě nebyla. Neexistovala. Pro mě ne.“ Podívá se na mámu. „Chápeš, jak to myslím?“
„No… asi jo,“ přikývne máma váhavě. „Vnímalas jeho, ne ji.“
„A pokud jsem si občas připustila, že existuje, tak… v mých očích byla hrozná. Představovala jsem si ji jako nemožnou. Hysterickou a…“ V očích se jí rodí slzy. „Jenomže teď vím, že mi Robert lhal. Jeho manželka je stejná jako já nebo ty a… má srdce. Kdyby věděla o jeho nevěře, tak by jí možná i puklo. Jsem si jistá, že ho miluje…“
„Říkalas, že se mají rozvádět.“
„To tvrdil Robert,“ namítne Daniela prudce. „Pravda byla asi jiná.“
„Zlato, to už teď není důležité,“ namítne máma a pozorně se na dceru zadívá. „Proč se tím užíráš zrovna teď, když to mezi vámi skončilo?“
„Protože ji znám!“ vyhrkne Daniela a v tu chvíli si je stoprocentně jistá, že je to tak. Alena je ta žena, kterou Robert podváděl… s ní. Ta druhá. A najednou jí dochází, nečekaně a krutě, že pro ni platilo totéž. Taky byla „ta druhá“. Bolí to…

Manželka a milenka. Manželka je přesvědčená, že jejich manželství nic nechybí, jediným problémem společného života je, že Robert bývá v práci příliš dlouho a na rodinu mu zůstává jen málo času. Milenka Daniela věří, že Robert se c... více

Komentáře (0)