Tatér

recenze

Takže. Co prostě nemůžu nevypíchnout je čtivost. 400 stran za dva dny. Jedna z nejlepších knih, co se čtivosti týče. Další. Humor. No prostě úžasný. Rozhovory Viky a Jasona si nešlo neužívat. Dost jsem se nasmála. Jason je láska. Úžasný chlap, který miluje nadevše svoji rodinu. Viky. Někdy jsem soucítila s Jasonem a přála mu pevné nervy. Ale jinak byla skvělá. Měla úžasného obchodního ducha. Rozhodně to nebyla nějaká bohatá panička bez mozku. To, že byla vychována mezi bohatými bylo na jejím chování někdy vidět. Ale i tak byla dobrý člověk. Teď je jedna věc, kterou bych doporučila příště vylepšit. Bylo tam hodně rozhovorů. Jako hodně. Ale to mi nevadilo. Ale to mi nevadilo. Problém nastal, že tu pak nezbyl prostor na popisy. Přála bych si trochu více popisů. Aspoň hlavních postav. Nějak jsem si je nedokázala představit. Věděla jsem, že Viky je blonďatá a Jason je Mexičan delšíma vlasama. A tím končíme. Jo a tady jedna nesrovnalost. Na obálce je chlap plešatý, ale Jason má vlasy. Ale to zrovna nijak extra nevadí. Takže asi pro příště více popisů a trochu méně rozhovorů, aby jsme si mohli to prostředí/děj lépe představit. A teď zase pozitiva. Líbilo se mi, jak autorka ukázala rozdíl mezi bohatou bílou ženou a tmavým chudým mužem. Vedlejší postavy jsem si neuvěřitelně zamilovala. Všichni byli úžasný. Až na Vikiinu matku. Tu jsem chtěla praštit. Kniha neměla zápletku. Spíše se zaměřovala na vztahy. Nijak mi nevadila absence zápletky. Knize to vůbec neškodilo. Za mě moc dobrá kniha a těším se na další autorčiny knihy.

Měla jsem vše. Peníze, přátele a dokonalého snoubence, s nímž jsem měla prožít pohádkový život. Nakonec stačily tři dny, aby to bylo všechno pryč. Teď trčím v Brooklynu s nejprotivnějším tatérem na světě a snažím se dát si život o... více

Komentáře (0)