Theatro vagamundos: Vandráci na ostrově lidojedů

recenze

Theatro vagamundos: Vandráci na ostrově lidojedů (2024) / Rasttea

Děkuji Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Jan Révai, Pavel Liška a Hynek Bernard se po cestě do Střední Ameriky vydávají do Papui Nové Guiney. Uskutečnit výlet opět na motorkách trvalo 5 let, jelikož kovid a jiné prekérnosti. V rukách má čtenář knihu, plnou fotek, ilustrací Josefa Sodomky, několik vysvětlujících okének a hlavně zážitků formou dá se říci deníkových zápisků střídavě Honzy, Pavla, Hynka, někdy Hynka, Pavla, Honzy, a někdy Honzy, Hynka, Pavla. Formu deníku ještě podtrhuje papír v barvě časem osmahnutého zažloutlého, původně bílého, papíru, kterým prostupují jemné linky zdánlivé prošpikované kroužkovým blokem. Simulace je dotvořena k dokonalosti, když se mi ne zrovna málokrát zdá, že jsou na papíře jakoby mastné skvrnky a mám tendence je přejet prstem a pokaždé zkontrolovat, protože na čistotu ve spojení s knihami jsem já pes. Každopádně se navzájem krásně autorští dobrodruzi doplňovali a propojovali, přestože při prvních stranách jsem měla strach, že se budou informace dost často opakovat ze všech tří pohledů. Ono což o to, tři různé pohledy jsou naprosto na místě, ovšem jde o opakování. Ale není se čeho bát, on si formát zřejmě musel sednout a pak už jde vše hladce jako po másle. Vyprávění pánové vykopnou „naloděním“ na cestu tam a kruh se uzavírá *spoiler alert* odletem domů.
Velkou část vyprávění tvoří plánování, včetně technického rázu s ohledem ať již na cestovní prostředky či filmovou dokumentaci, dále pak trable, překážky očekávané i neočekávané, situace roztomilé, prekérní, úsměvné, útrapné, nebezpečné, barvité i melancholické. Vše je doplňováno velmi citlivými i mnohdy velmi otevřenými výjevy. Celou cestu nad „vandráky“ drží ochrannou ruku pan JUDr. PhDr. Miloslav Stingl, a to i doslova. Formou divadla Theatro vagamundos chtějí autoři vzdát hold člověku, který PNG nade vše miloval. Zároveň tak také „vandráci“ chtějí poděkovat místním a s vědomím, že si tito tři „whitemani“ něco od místních berou, chtějí také místním i něco zanechat.
Dalším vlastně takovým hráčem a platným členem výpravy je samozřejmě fotografická a filmová dokumentace, která ještě více dokáže přiblížit místní barvy, chutě, vůně, podnebí a interakce s místními. V knize u čtenáře k fotografickému zdokumentování funguje ještě smyslová představivost. Do kin vstupuje zároveň film z natočeného materiálu, který přiblíží místa těžko dostupná a kulturu velmi odlišnou a různorodou.
Když držíte knihu v ruce, na první dobrou vás upoutají jiskřivé barvy přebalu. Druhá velmi pocitová věc je tíha knihy, protože ji tvoří 3mm tlustý laminovaný obal. Mám takové podezření, že nás autoři nechtěli ochudit o zážitek, když se trmáceli džunglí a kopci s 20kg batohy, a tak čtenář při čtení vnímá nepatrným zlomkem obtížnost a také váhu celého výletu, protože co si budeme, nejedná se o ostrov lidojedů pro nic za nic! ;o)

Po úspěšném tripu Střední Amerikou se vandrácké trio Vagamundos vydalo na tajemnou Papuu Novou Guineu. Druhý největší ostrov světa, nazývaný také ostrov lidojedů, jim přichystal nejednu infarktovou situaci… Dozvíte se, kdo je ochr... více

Komentáře (0)