Trýzeň i radost. Vše na jednom místě.

recenze

Autor: Ann Radcliffová
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Leda
Počet stran: 984

Anotace: Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764-1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly - ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy.

... že se blíží k nějakému mocnému hradu, o jehož slávě se psalo v dávných příbězích, kde rytíři shlížejí z cimbuří na statečného reka, který přioděn v černé brnění přijíždí se svými druhy vysvobodit krásnou paní svého srdce z područí svého soka....

Začala jsem číst jednoho večera, říkala jsem si, jak to bude fajn, dát si čaj a číst dlouho do noci.. Skončila jsem asi po hodině a šla spát. Ptáte se, kde je mé odhodlání nocovat? Ztratilo se. Nejdříve jsem si totiž musela zvyknout na přechodníky a vůbec, takovou tu dávnou mluvu. To nebyl až tak veliký problém, po pár stránkách už to šlo, ale jediný můj problém je, že prvních cca 300 stran se v knize nic moc neděje. Já se těšila na gotický román, kde budou záhady denním chlebem každé stránky a pořád nic. OVŠEM pozor. Po osudných 300 stranách nastal neskutečný zvrat a já se i bála. Když se Emilia ocitne v chodbě na hradě, v křídle, které nikdo nevyužívá, v ruce má světlo (pro představu jen nějaký slabý paprsek kahanu) a utíká před zvuky a šouravými kroky.. Nebo když jde k loži, ve kterém před 20ti lety někdo umřel a zničeho nic se začne zvedat přehoz - no, potěš koště. Málem jsem se cvrnkla do gatí. :)

" Na těchto temných baštách osud sedí,
a jak se pro mne otvírají brány,
po nádvořích zní jeho chmurný hlas
a o neznámých činech vypráví."

Hlavní hrdinka Emilie je velmi chytrá, dost citlivá, podle všeho i krásná dívka. Čím vším si musí projít, to bych asi nepřála ani svému největšímu nepříteli. No, i když možná jo! Ale každopádně její trápení a chvíle, kdy se ocitá na konci propasti a jen skočit jsou časté a divím se, že nikdy neskočila. Protože kdyby Emilie žila v dnešních young adult knihách, tak je skokan roku.
Vím, že tehdy, když paní Radcliff tento příběh psala, panovaly jiné mravy a zvyklosti, ale já si tím i uvědomila, že my, v dnešní době, bychom mnoho toho, co museli oni, nezvládli. Měli všeho méně, neměli komfort jako máme my, ale evidentně měli sílu žít a těšilo je to, co my bereme jako samozřejmost. Ať už se jedná o přízeň lidí a rodiny, ať se jedná o přírodu, pohodlí, možnosti volby. A to mě na takových to knihách baví ze všeho nejvíc. Možnost porovnat, představovat si, a když jsem vyrazila mimo realitu s Emilií, tak jsem se opravdu vzdálila někde moc daleko.

"Ať kdekoliv jsem,
v kterékoliv době,
mé srdce stále upíná se k tobě."

I když je v knize vícero hlavních hrdinů, tak Emilie nás provází od začátku až do konce. Což je moc příjemné a i přes různé kapitoly, kde autorka přímo zmiňuje, že se na chvilku podíváme zpátky do Francie za Valancourtem nebo na hrad Udolf za Montonim, tak pokaždé se vrátíme se do děje k Emilii, na což jsem se po každé kapitole těšila víc a víc.
Celkově tuto knihu hodnotím kladně a to hlavně z důvodu obsahu. Protože je to krásná četba, překlad, kterého se zhostili Jaroslav a Eliška Hornátovi je perfektní a velmi kvalitní.
I když si můžete říct, že je tam mnoho zbytečných "kudrlinek" a já si to také sem tam řekla, tak po dočtení si řeknete, že bez toho by to nebylo ono. Patří to tam. Tak jak slunce na oblohu, tak kudrlinky do této knihy.

Knihu Vám určitě doporučím, protože v sobě skrývá mnohé. Láska, oddanost a důvěra je samozřejmostí a jako bonus Vás čeká tajemno, duchové, zvláštní hudba, která je slyšet jen okolo půlnoci a po čase sama zmizí. A nevyluzuje ji žádný člověk. Přímo nadpozemská hudba pro Váš sluch. Osudy všech lidí v knize jsou vykresleny precizně, tak stejně jako popis krajiny, kde se hrdinové nachází. Někdy to opravdu byla úžasná pastva pro oči. Například háje plné pomerančů a citronů, jen utrhnout... :)

Děkuji nakladatelství LEDA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si budete chtít Záhady Udolfa pořídit, tak můžete třeba tady.

Tak co, vrhnete se na ni? :) Těším se na vaše komentáře. :)

Daramegan

Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínav... více

Komentáře (0)