V hlavní roli Rose

recenze

Selfies (2017) / ddkk

Netrpělivě očekávaného českého vydání sedmého "dílu" série Jussiho Adlera-Olsena o oddělení Q kodaňské policie jsme se dočkali téměř přesně za rok po jeho dánské premiéře. Tentokrát se děj mnohem niterněji týká hlavní trojice vyšetřovatelů, a to především Rose. Díky jejím narůstajícím psychickým obtížím, které Rose stále hůře zvládá a nedokáže plnit ani běžné pracovní povinnosti, se celé oddělení Q dostává do ohrožení
vlastní existence.
V průběhu probíhajícího vyšetřování na první pohled nesouvisejících případů podivných dopravních nehod, během kterých umírají mladé pohledné ženy, a vraždy staré bohaté dámy nalezené v křoví městského parku, která by mohla ale nemusela mít souvislost s kdysi umlácenou krásnou učitelkou, se hned na začátku celé knihy objevuje bývalý nacistický zabiják skrývající se pod identitou slušného kodaňského podnikatele a zhrzená stárnoucí úřednice sociálního úřadu...Co mohou mít všechny poměrně komplikované dějové linie společného?
I když se postupně odhalují jejich spojitosti, není až do posledních kapitol knihy vůbec jasné, jak to všechno dopadne. A Rose? Moc jsem držela palce Asadovi, aby přišel včas...
Na první pohled jakoby ospravedlnitelné motivace pro zabíjení se ukáží jako obyčejná frustrace antihrdinů a i když má čtenář možná na začátku příběhu pochopení pro důvody, kvůli nimž umírají některé postavy knihy, je konečné řešení Jussiho jen a jen spravedlivým vyústěním.
Tentokrát jsem měla možná méně trpělivosti než jindy. Téměř dvě stě stran mi trvalo, než jsem se opravdu do knihy začetla tak, jako u všech předchozích románů o oddělení Q. Pomalejší rozjezd však není ke škodě celému dílu - bez něj by se čtenář těžko v celé spletitosti a gradujícímu ději orientoval.
Téma románu Selfies je odlišné od všech předchozích Olsenových knih. Dovídáme se mnohem víc a hlouběji o detailech Rosiny komplikované existence i o příčinách jejích zkratů. I Carl sám si není jistý, kolik a zda vůbec má Rose sester a jaké jsou jejich vzájemné vztahy...Není to prostě jen více méně přímočaré vyšetřování složitých zločinů, i když Jussi si dokáže ve všech svých detektivkách se čtenářem pěkně pohrávat.
Pro mne má román - jako vždy u tohoto nekorunovaného krále dánské detektivky - i další přidanou hodnotu: to, jak je popisován neuvěřitelný systém rozdávání sociálních dávek v Dánsku, ve mne vyvolalo určitou satisfakci vůči českému přístupu sociální správy...Navíc se nám do děje slibně, byť jen náznakem,vrací Mona...

Sedmý případ oddělení Q. Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sa... více

Komentáře (0)