Společnost je rozdělena do osmi kast, které určují společenské postavení. Osmá kasta je nejnižší a patří do ní bezdomovci, první je nejvyšší a její součástí je královská rodina. Princ Maxon právě dosáhl plnoletosti, což znamená, že se bude konat Selekce, při které vyberou 35 dívek. A jedna z těchto dívek se stane princovou ženou.
America je v kastě páté. Její rodina se nemá nejhůř, ale jsou i časy, kdy nemají dost jídla. Jejich příjem totiž závisí na změnách ročního období a její rodině by pomohlo, kdyby se stala jednou z těch dívek v Selekci (dívky a jejich rodiny dostanou finanční prostředky). Jenže America se nechce stát princovou ženou, ona už zamilovaná je, do Aspena. Oba ale vědí, že to nemůže fungovat. Dívky se obvykle vdávají do stejné nebo vyšší kasty a Aspen je až v 6 kastě.
Její matka a Aspen začnou naléhat, aby do Selekce podala přihlášku. America jejich naléhání nakonec podlehne a přihlášku podá, protože stejně nevěří, že by mohla být vybrána. K jejímu překvapení ji nakonec vyberou...
America je poměrně typická YA hrdinka - je krásná, ale neuvědomuje si to (nebo nepřiznává), tvrdohlavá a taky jde proti proudu (když už ne jinak, tak alespoň myšlenkově). A i když takových postavu v knihách spousta, tak jsem si Americu oblíbila. Líbí se mi, že je prostě svá a nesnaží se přetvařovat.
Princ Maxon a Aspen jsou dva další protagonisté, kteří teď mají a v budoucnu budou mít velkou roli. Jsou totiž součástí milostného trojúhelníku. Prince Maxona mám ráda. Popravdě jsem si ho oblíbila hned na začátku. Je totiž milý, ochranářský a celkově velký sympaťák. Naproti tomu Aspen, to je naprosto jiná věc. Podle mého upřímného názoru je to vůl. Z čehož jednoznačně vyplývá, že jsem team Maxon.
Na Selekci jsem slyšela mnoho názorů, ať už byly pozitivní nebo negativní, a hned několikrát se v nich opakovalo přirovnání k Hunger games a musím přiznat, že jsem nějak nechápala jak je toto přirovnání myšleno. Teď už to ale chápu. Autorka se zjevně nechala inspirovat, ovšem svoji knihu pojala mnohem mírumilovněji. Hlavním tématem je tu stále hledání princovi nevěsty, ale toto hledání se uskutečňuje před televizními kamerami a kandidátky se volí losem, přičemž z každého kraje se vybere pouze jedna. Tímto pro mě podobnost s HG končí a předpokládám, že v dalším díle ty podobnosti nebudou nebo snad nebudou tak zjevné.
Takže ano, autorka se nechala inspirovat jinou knihou, ale v dnešní době to není nic neobvyklého. Hned bych vám mohla vyjmenovat několik knih, které jsou na tom podobně. Já osobně jsem si Selekci oblíbila a hned vám řeknu proč.
Takže za prvé. Obálka je prostě nádherná a už se těším až mi celá série bude zdobit knihovničku (to jen tak na okraj). Dále je tu také to, že čtení Selekce neuvěřitelně rychle ubíhá. Ke knížce jsem si sedla s tím, že si přečtu pouze pár kapitol a potom půjdu spát. To nebyl zrovna nejlepší nápad, se čtením jsem skončila až někdy k ránu. Tahle kniha vás do sebe prostě vtáhne a nedokážete se odtrhnout. Navíc vám určitě dokáže vykouzlit úsměv na tváři (já ho měla po skoro celou dobu čtení).
Co jsem slyšela nebo četla u ostatních, tak docela velkým vroubkem téhle knihy jsou jména postav. Já naopak musím říct, mě se líbí. K téhle knížce se prostě hodí! Další věc, která se mi moc líbila je ten lehce pohádkový aspekt této knihy. Jak se někde objevují princové a princezny, tak si to pravděpodobně přečtu.
Po dočtení Selekce jsem měla neuvěřitelnou touhu se postit do druhého dílu! Bohužel pro mě, ji ještě nevlastní a to musím co nejrychleji napravit.
Tuhle knihu vám mohu doporučit v případě, že hledáte nějaké oddechové čtení a máte rádi YA, jednoduchý styl psaní a hlavně něco na pozvednutí nálady nebo hledáte knihu, která vás vytrhne ze čtecího bloku.
Selekce Kiera Cass
Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona.... více
jak já si ji chci přečíst :)