Ve stínu černých ptáků

recenze

Ve stínu černých ptáků (2014) / bookcase

Šestnáctiletá Mary Shelley žije pouze se svým otcem.
Píše se rok 1918, Amerika je sužována nejen útrapami I. světové války, ale také španělskou chřipkou, která nemilosrdně kosí vše živé. Když je otec dívky zatčen za velezradu, Mary Shelley se musí uchýlit k jediné přeživší příbuzné – mladší sestře své matky, která žije v San Diegu. Pro Mary Shelley to není jednoduché, před dvěma lety právě v San Diegu musela opustit svou osudovou lásku Stephena. Neměla čas se s ním rozloučit, odjel na vojnu. Když se Mary Shelley dozví, že její milý zahynul na frontě ve Francii, je zoufalá, při bouřce se nechá zasáhnout bleskem a na chvíli umírá.

Když se Mary Shelley probudí, zjistí, že dokáže vycítit emoce druhých lidí. Vidí také Stephenova ducha, který ji navštěvuje a prosí o pomoc. Ani po smrti nemá klid, sužují ho velcí černí ptáci.

Mary Shelley, technicky založená moderní dívka, dosud na duchy nevěřila. Uvěří v jejich existenci? Pomůže Stephenovi zjistit jak je to s jeho smrtí?
Na knížku jsem se hodně těšila, už proto, že mám duchařské příběhy ráda. Když jsem viděla grafické zpracování knihy, hned jsem si vybavila Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Stejně jako on je i kniha Ve stínu černých ptáků doprovázená dobovými fotkami, které děj doplňují. Už nejsou tak děsivé jako u Sirotčince, ale i tak mají něco do sebe. Kdo má rád staré fotky, přijde si na své.
Mary Shelley je sympatická hrdinka. Na svou dobu velice pokroková a moderní. Někdy mi připadalo, že je ona sama starší než její teta :-). Taky její mluva odpovídá spíše současné době než počátku 20. století.
Přiznám se, že jsem ke knížce často čichala. Jeden z důvodů byla vůně novoty. Měla jsem tu čest mít ji jako první čtenář. Občas jsem k ní čichla, jestli náhodou necítím cibuli. Jedním z přírodních léků, které se v té době proti španělské chřipce používaly, byla totiž cibule. A v knize jí nebylo málo. Maryina teta vařila denně pokrmy z cibule. Když se cibulka smaží, voní hezky, ale vařená, ta nevoní vůbec. Tak mi bylo Mary Shelley chvílemi docela líto :).
Napínavý příběh je autorčinou prvotinou a hned si získal pozornost čtenářů. Mě zaujal hodně a doufám, že se s tvorbou autorky ještě setkám.

V roce 1918 si v kalifornském San Diegu vybírají svou daň smrtící chřipka a první světová válka. Šestnáctiletá Mary Shelley Blacková, pojmenovaná po slavné autorce románu o Frankensteinovi, dívka s přírodovědným nadáním, která se ... více

Komentáře (0)