VYHNANKYNĚ

recenze

93/2024
VYHNANKYNĚ
CHRISTINA BAKER KLINE
Nakl. JOTA
Rok vydání 2024
320 stran
5*/5

Evangeline...
Hazel...
Mathinna...
Na začátku našeho příběhu jsou to dvě mladé ženy a jedna dívenka sotva osmiletá. Všechny tři se mi svým způsobem zaryly do srdce.

Evangeline je sirotek. Po smrti svého otce nachází místo jako vychovatelka v jedné aristokratické rodině. Zde bohužel podlehne svodům mladého pána, otěhotní a navíc je obviněna z krádeže a pokusu o vraždu.

Hazel je sotva 17letá dívenka, která se musela životem protloukat sama, byť měla matku, zkušenou porodní bábu, ta však podlehla alkoholu a na dceru čas neměla. Hazel se stihla od ní alespoň naučit veškerému jejímu porodnímu i léčitelskému umění. I ta však skončí na trestanecké lodi, v tomto případě za krádež stříbrné lžičky.

A Mathinna? Ta se po smrti svého otce, náčelníka kmene Aboridžinců, ocitne v rodině nového guvernéra. Nebude z ní však milovaná schovanka, nýbrž spíše taková atrakce. Pokus, zda je možné z divocha učinit civilizovaného člověka.

Ocitáme se v londýnském vězení, posléze na trestanecké lodi plující do Austrálie, kde si mají odpykat své tresty. A nakonec zakotvíme ve Van Diemenově zemi.

Jsme svědky naprosto odsouzeníhodného a nechutného chování k ženám, které ale tehdy bylo normální a tolerované onou rádoby úctyhodnou společností. Vždyť to byly přece trestankyně, padlé ženy, proč by se s nimi mělo zacházet slušně...

Paradoxně nejvíce mne zasáhl osud malé Mathinny, byť zde měla asi nejméně prostoru. Tak moc jsem jí přála štěstí... A vlastně všem ženám, které se zde mihly, nejenom těm třem hlavním hrdinkám, jestli se aspoň některá z nich onoho štěstí dočkala, si již přečtěte sami...

Tak moc bych chtěla být trochu více konkrétní a vysvětlit, proč jsem nakonec dala plný počet hvězdiček, i když v příběhu byly jisté věci, které mohly působit poněkud naivně a prvoplánově, ale celkové poselství tohoto příběhu bylo a je natolik důležité, že si opravdu myslím, že si ten plný počet prostě zaslouží.

Navíc se dozvíte spoustu informací o počátcích kolonialismu v Austrálii a myslím si, že budete mnohdy stejně znechuceni, jako jsem byla já. Nicméně jsem ráda, že i přes všechnu bolest a utrpení, zde byly občas i záblesky dobra. A evidentně stárnu, protože takové věci mě dojímají víc a více. VYHNANKYNĚ nemohu jinak, než doporučit. (ČERVEN 2024)

Emocemi nabitý román o třech ženách, jejichž osudy se protnou v Austrálii 19. století, kde bojují za vykoupení a svobodu. Když mladá naivní vychovatelka Evangeline otěhotní se synem svého zámožného londýnského zaměstnavatele, n... více

Komentáře (0)