Záhadný Labyrint

recenze

Šestnáctiletého Thomase přivezl nekonečně dlouhý a temný výtah na rozlehlé prostranství jménem Plac mezi zdmi podivného Labyrintu. Neví, proč se tam ocitl, a nepamatuje si vůbec nic ze svého předešlého života až na jednu věc - své křestní jméno. Na Placu ale není sám. Spolu s ním tam žije skupina mladých chlapců, kteří si uprostřed tohoto záhadného a nepředvídatelně měnícího se Labyrintu vybudovali život a pracují tu. Jedna z prací, která Thomase velmi zaujme, je práce Běžce. Běžci, kteří mají v popisu práce vběhnout do Labyrintu a zmapovat ho. Těm, jenž hrozí to největší nebezpečí, pokud se do setmění nestihnout vrátit zpátky na Plac. I přes všechna tato nebezpečí, Thomas touží dostat se mezi ně. Protože to nejdůležitější je dostat se zpátky domů. Dostat se pryč z toho děsivého Labyrintu, jenž všem nahání hrůzu. Ale... vede vůbec cesta ven z Labyrintu? Je řešitelný? Mají chlapci šanci dostat se zpátky domů?

Kdybych se ocitla na Thomasově místě, jako nováček, který právě dorazil na neznámé místo, nevím, co bych dělala. Určitě bych se ale bála, ptala na velké množství otázek, na něž by mi stejně nikdo neodpovídal, a hlavně - propadla bych panice. Obdivuji Thomase za to, že se celkem rychle otřepal a přizpůsobil novému životu. Bohužel se k němu ze začátku ostatní chlapci nechovali zrovna nejlépe, z čehož jsem byla tak trochu zklamaná. Copak si oni svůj první den či týden sami nezažili?

Opravdu velmi nerada mezi sebou srovnávám knihy, byť stejného žánru, ale tady prostě musím. Na začátku knihy jsem si říkala, že James Dashner vymyslel originální svět. Nechci to brát zpět, ale v jeho příběhu jsem nacházela velmi podobné prvky, které nalezneme například v sérii Hunger Games. Co se mi ale líbí, je nápad s proměnlivým bludištěm. Taktéž mě zaujalo, že autor této knihy vymyslel pro chlapce, kteří přežívali na Place, jejich vlastní jazyk. Z počátku jsem se v tom trochu ztrácela, ale během čtení jsem si na jejich mluvu zvykla. Dokonce jsem se přistihla přitom, jak ji používám i v běžném, reálném životě.

Čtení této knihy nebylo zrovna nejsnazší. Nechci tu shazovat styl psaní Jamese Dashera, ale kniha se mi opravdu četla mnohem pomaleji, než jsem zvyklá. Každopádně James píše poutavě. Musím ocenit popisy akčních scén, protože ty jsou vážně super! James Dashner nám servíruje informace po velmi malých kouscích. A navíc uzavírá téměř každou kapitolu zajímavou situací či nějakým šokujícím zjištěním, díky nimž čtenář musí číst dál a dál.

I přesto, že je kniha napsána ve stylu er-formy, nás celou dobu doprovází postava Thomase. Thomas je hodný a velmi chytrý chlapec. Řekla bych, že si ho snad každý čtenář musí oblíbit. Často sice činí odvážná a unáhlená rozhodnutí a občas dělá věci bez rozmyslu, ale i tak je mi jeho charakter sympatický.

Rozhodně tu také musím zmínit dvě vedlejší postavy, které mi opravdu přirostly k srdci. První z nich je Chuck, což je dvanáctiletý chlapec, kterého bohužel ostatní chlapci neberou moc mezi sebe. Má ale štěstí, že se tu objevil Thomas, který se s Chuckem začal kamarádit. Chuck je upovídaný, občas leze na nervy, ale ve výsledku je to velmi milý a hodný kluk, který by měl správně být doma s rodiči a ne někde uprostřed neznámého prostředí, kde číhá samé nebezpečí. Druhou vedlejší postavou, kterou jsem si oblíbila, je Newt. Jeden z nejvýše postavených na Placu. Líbí se mi, že Newt měl a vždycky bude mít pochopení pro Thomase a jeho často unáhlené činy. Je to taktéž fajn kluk a na Place to řídí dobře a spravedlivě.

Tato kniha rozhodně naučí čtenáře radovat se z maličkostí. Představte si, že by vás někdo zavřel mezi zdi labyrintu a vy byste nevěděli, jestli se vůbec někdy dostanete ven. Člověk by se pak určitě začal radovat z maličkostí (jako je například chutný oběd) a začal by si vážit každého pěkného okamžiku a úsměvu.


Obálka:
Obálka, kterou můžete vidět nahoře v této recenzi, je pouze filmový přebal. Pod ním se skrývá naprosto jiná obálka (http://www.bux.cz/public/a0/28/d5/35287_161311_utek.jpg). Já jsem velmi spokojená jak s filmovým přebalem, tak i s obálkou, která se ukrývá pod ním. Obě skvěle vystihují příběh, jenž je uvnitř knihy.


Celkové hodnocení:
Čtení jsem si užila, příběh mne zaujal. Celkově jsem ale čekala od této knihy mnohem více než co dokáže nabídnout. I přesto se velmi těším na další osudy Thomase.

~~~

Newt se nepřítomně díval na okno. "Teď víš, jaký bestie v Labyrintu číhají, kamaráde. Teď víš, že to tady není žádná zábava. Poslali tě do Placu, bažo, a my očekáváme, že přežiješ a pomůžeš nám udělat to, kvůli čemu nás sem poslali."
"A to je co?" otázal se Thomas, i když se bál slyšet odpověď.
"Najít cestu ven, bažo," řekl Newt. "Vyřešit ten podělanej Labyrint a najít cestu domů."

- str. 45, Labyrint: Útěk (ukázka byla upravena)

~~~

Název - Labyrint: Útěk
Originální název - The Maze Runner
Autor - James Dashner
Překlad - Petr Kotrle
Série, díl - The Maze Runner #1
Počet stran - 360
Vazba - paperback s přebalem
Nakladatelství - Yoli
Rok českého vydání - 2014

Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlap... více

Komentáře (0)