Zajímavá kniha, doporučuji.
recenze
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem (1998)
/ pavlina7016
Zajímavá kniha. Pro mě velmi poučná, bez cenzury psaná, zkrátka taková, aby Vás vtáhla do děje i pocitů v ní popisovaných.
Šestnáctiletá Debora, které trpí schizofrenií je odvezena to léčebny pro duševně nemocné, celá tato kniha začíná dnem, kdy ji sem rodiče odváží a bojují s obavami, zda je to pro jejich dceru vhodné místo, zda je opravdu tak jiná, jak je jim říkáno a zda se správně rozhodli. Jsou zde popsány přímo pocity rodičů stojící před léčebnou, když vidí mříže na oknech a křičící pacienty. Kvůli Deboře se snaží chovat normálně a být si navzájem oporou. Musí být velmi těžké přijmout fakt, že je vaše dítě duševně nemocné. Jsou zde i rozhovory mezi rodiči během Debořina pobytu v “blázinci”. Hlavně se ale kniha soustředí na pocity a zážitky, které zažívá Debora. Má svůj svět, který považuje za opravdový, tedy v říši Yru. Zažívá zde utrpení ale i uznání. Pro mě bylo občas velmi těžké rozpoznat, kdy se Debora nachází ve světě Yru a kdy v normálním světe živých lidí. Bylo to pro mě trochu zmatené, což ale schizofrenie nejsois je a tak jsem pochopila, že je to tak úmyslně. Dívka je přesvědčená, že Yru existuje, je to takové její tajemství, které se snaží rozluštit její lékařka a to doktorka Friedová, která jí léčí a Debora se ji postupně otvírá se svými starostmi i radostmi a hlavně se svým životem v Yru, kde má i svůj jazyk pro porozumění pocitů. Často mluví zvláštně, protože právě prožívá halucinace a ovlivňuje to její řeč a vyjadřování. V Yru to má Debora radši než v našem světě. Postupně se ale stává ve vymyšleném světě otrokyní a zažívá ponižování a utrpení z kterého chce ven.
Debora v léčebně strávila 3 roky.
Děj se odehrává po druhé světové válce, kdy ještě nebyly k dispozici antipsychotické léky a zbývala tedy jen psychoterapie. I právě to, co se dělo za druhé světové války bylo možná jedním z faktorů, které přispělo k Debořinu onemocnění. Alespoň já jsem to takto pochopila. Vypráví doktorce, jak byla na táboře, kde ji nepřijmuli kvůli jejímu původu, což byl židovský původ. Příčina vzniku schizofrenie jako taková avšak není známá, je tam určitý vliv dědičnosti. Debora se s doktorkou při terapiích bavila o nádoru, který měla v děloze, když ji bylo 5 let. Bývala napomínána, že neudrží moč, jelikož se o nádoru nevědělo a bylo to pro ni velmi ponižující a stejně ponižující pro ni byla i léčba nádoru. Vzpomíná na slova lékařů, kteří ji řekli, že to nebude bolet a lhali jí. Bolelo ji to a cítila se oklamaná. I když se nádor zdárně odoperoval, Debora měla stále někdy pocit, že tam stále je a že ho cítí. Ačkoli pocházela z bohaté rodiny, mohla si dovolit to nejlepší a měla pocit, že to tak i všichni vnímají, že ona je přece bohatá a nemůže ji nic trápit, Debora to vnímala jinak.
Je velmi důležité, že takové knihy vznikají a dostává se tak do podvědomí lidí více o tom, co zažívají duševně nemocní. Tato kniha je velmi čtivá a je určená pro nadšence psychologie, ale i lidi, kteří se o ni nezajímají. Jde vidět, že příběh je z vlastní zkušenosti autorky.
Ještě si dovolím jako umělecká duše něco poznamenat k přebalu knihu (já četla 3.vydání) a mě zkrátka tento desing ke knize nesedí. Ale samozřejmě na obsahu knihy to nemá žádný vliv :)
Knihu bych ohodnotila jako 5,5 hvězdičky z 6.
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem
Joanne Greenberg
Stěží někdo dokázal popsat onen podivný svět duševní nemoci otevřeněji a krásněji, než jak to dokázala Joanne Greenbergová v tomto románu v oslnivém příběhu vyprávějícím o třech letech, která mladá dívka strávila v léčebném zaříze... více