Anotace knihy slibuje dystopii, která nadchne svým nápadem a nepustí. Svět, ve kterém se kouří z lidí, kteří jakýmkoli způsobem hřeší. Dva hlavní hrdinové, kteří nás tímto světem provedou a dostanou se nám pod kůži. Mladí lidé. Jsou to moji vrstevníci, nebo ne? Kniha není inzerovaná jako literatura pro mládež, přestože Thomas i Charlie jsou velice mladí.
Jak už bylo zmíněno výš, v tomto světě stoupá kouř z hříšných lidí. Charlie a Thomas jako potomci vlivných lidí navštěvují elitní školu, kde se snaží naučit vlastní kouř ovládat. Jenže ne vše, co jim bylo v životě vtloukáno, je pravda.
Víc se toho z anotace nedozvíme, a proto čekáme, jaká skvělá zápletka pro nás byla připravená. Výsledek? Zklamání. Thomas s Charliem odjedou na vánoční prázdniny k Thomasově tetě, kde se mimo jiné setkají se svým úhlavním nepřítelem, spolužákem Juliem. Protože Thomas a Julius jsou vlastně bratranci, jen to nevěděli. Zdá se vám to divné? Buďte v klidu, mně taky. Poté, co objeví laboratoř Thomasovy tety, zaleknou se, že je na ně připravena past a rozhodnou se tedy odjet. Jenže tak jednoduché to nebude.
V tomto momentě se děj teprve začne rozjíždět a my zjišťujeme, pokud jsme to tedy už nevzdali, že ten zajímavý motiv kouře už není tak zajímavý, je spíš překombinovaný a zbytečně složitý. Kniha jako celek sice dává smysl, ale svou složitostí překonává lecjakou kvalitnější fantasy.
Prostředí
Děj se odehrává ve viktoriánské Anglii, a tak na nás i působí. Zasazení kouře konkrétně do této éry vskutku sedí, a toto spojení vytváří zajímavou historickou atmosféru. Ať už se zrovna nacházíme ve škole, u tety doma či v dolech; prostředí je koneckonců jedním z nejzajímavějších prvků knihy.
Postavy
Jak už bylo řečeno, Thomas a Charlie jsou mladí studenti elitní školy, je jim kolem šestnácti let. Pro mladou generaci jsou skvělými postavami, ovšem těžko říct, jak je vnímají čtenáři starších generací.
Vyzdvihla bych charaktery postav; nutno uznat, že nejsou zdaleka povrchní. Thomasova teta a její dcera působí jako správné dámy vyššího postavení, což opět (v souvislosti s dobou viktoriánské Anglie) dodává atmosféře na dokonalosti.
Hlavní je v knize ale motiv jing a jang, vody a ohně, bílé a černé. Charlieho a Thomase. Jsou to nejlepší kamarádi, a přesto jsou naprosto rozdílní. Charlie je klidný vznešený mladík, který se snaží být poslušný a za všech okolností zůstává hodný. Dá se říct bez kouře. Thomas oproti němu působí jako kominík, věčně zamazaný od sazí, vzteklý, drsný, neústupný. Zlý, plný kouře. Smrti.
Koho si oblíbit? Zlo nás láká. Zakázané ovoce. Thomas. Drsný chlap, který nás ochrání před čímkoli. Ale dokáže i zabít. Oproti tomu hodný Charlie, tak hodný, až je chvílemi i nudný a ztrácíme o něj zájem. Ovšem vypadá to, že tento protiklad dobra a zla byl záměrem autora. A ten se mu opravdu povedl.
No a Julius? Stejně mladý jako ústřední dvojice, ovšem působí svým chováním velice dospěle. Ten je teprve ztělesněním zla. Thomas v sobě nosí temnotu, ale Julius ji nosí kolem sebe. Dští jí na každého, kdo projde kolem. Toho byste potkat nechtěli. V noci. Přes den. Kdykoli a kdekoli. Totálně chladný a zároveň plný vášní. Ale pouze těch temných, zlých. Takhle si opravdu představuju zlo.
Ale ten děj? To složité, komplikované a rozvětvené vyústění? Totálně zabilo ten prvotní nápad. Tu naději. Tu perspektivu postav. Postavy ve mně zůstanou nejspíš ještě dlouho. Thomas, Charlie, Julius, i ty ostatní. Učitelé z chlapecké školy. Dokonalé. Ale k ději už se v myšlenkách vracet nebudu. Ten je mrtvý… Pokud tedy vůbec někdy byl naživu.
Kouř Dan Vyleta
Temný i čarovný román z „trochu jiné“ viktoriánské éry. Anglie je zahalena dýmem a sazemi, ty ale nepocházejí ze začouzených továren a komínů... více