Zákulisí královské reality show a zapovězené lásky v princeznovsko-dystopickém světě

recenze

Ve světě, kde je společnost rozdělená na kasty podle toho, co vlastníte za mejetek, jemuž pravidla určuje královská nejvyšší spolenčnost, to je svět, ve kterém žije i America. Se svou kastou je spokojená, i když by samozřejmě mohlo být líp. Má milující rodinu a i když je to zakázané, i člověka, který ji miluje, jako to rodina nedokáže. Ale vztahy mezi člověkem z vyšší kasty a člověkem z nižší kasty jsou poněkud komlikovanější. A navíc, co může rodina Americy ušetřit za peníze, to by mělo zůstat v rodině, protože i pro Pátou kastu je jídlo nedostatkové zboží a pohodlí ještě mnohem nedostatkovější.
Co by ale mohlo změnit život celé Američině rodině, i rodinám v každé kastě, k lepšímu, je soutěž pořádaná královskou rodinou- Selekce. Z tisíců dívek ze všech kast je do soutěže nakonec vybráno pouze 35 nejlepších, nejkrásnějších a nejnadějnějších. Ty budou mít jedinečnou možnost žít v královském paláci a dokud se tajemný a krásný princ Maxon nerozhodne, která z 35 dívek se stane jeho budoucí maželkou a bejvhodnější nástupkyní na trůn po jeho boku. America po tomhle nikdy netoužila. Z lásky ale člověk dělá různé činy, dokud se neukáže, že to, co bylo z lásky bylo možná nadarmo a to, po čem America netoužila ani, co by se za nehet vešlo, se nestane něčím, pro co by udělala všechno...

Život není ideální. O tom America z vlastní zkušenosti něco ví. Ale co když je tu šance, že by mohl být ideální? A víc než to. Mohl by být královský a donekonečna příznivý.
Kiera Cass se dle mého názoru rozepsala nejen o dystopickém světě a zpočátku o jednostranné lásce, ale také o tíze rozhodnutí, degradovné a devastované společnosti, o síle anarchie a nesouhlasu a také o tom, co to znamená být princezna ve zdánlivě dokonalém světě.

Ale jak říkám, je to zdánlivě dokonalý svět. Předtím, než jsem se do knihy vůbec pustila, jsem několikrát slyšela, že Selekce je trochu podobná Hunger Games. Zastávám názor, že Hunger Games je to nejlepší z dystopií, co jsem kdy četla a ke knihám, kde se nějakým způsobem ozývá koncepce HG, se přikláním s mírným skepticismem. U Selekce o to víc, protože jsem si myslela, že když jde o princeznosvkou knížku, tak věci z Hunger Games jsou v ní poněkud nepatřičné a bizarní. Nicméně jsem v tomto ohledu byla velice mile překvapená. Selekce opravdu má malilinkatý nádech Hunger Games, ale nic, co by dílo nějak zásadně kopírovalo, to vůbec. Selekce je soběstačná a velice originální a svou popularitu si nezískává na kopírkách, ale zaslouženě na něčem, co je zároveň žádané a pohádkově sladké.

Kiera Cass položila na misky vah touhu mladého člověka po svobodném životě s člověkem, kterého miluje a povinností, která se od něj očekává a která by měla být s největší pravděpodobností naplněna. Jenomže velký háček je v tom, že společnost, byť se člověk může snažit jak chce, většinu tužeb týkajících se lásky a svobodného života, nedovoluje. Má svá vehementně dodržovaná a přísně přísná pravidla a člověk jednoduše nemá možnost dělat si, co chce.
America je od počátku spíše tou pověstně známou kick-ass hrdinkou a princeznosvký život v objetí paláce a přepychu jí moc neříká. Dokud má doma aspoň to minimum, které potřebuje, jí Selekce připadá jako to nejpovrchnější a nejšílenější.


Celý příběh Americy a Selekce je nejen ojedinělý a originální, ale také opravdu epesní a všechny ty princeznovské róby a možnosti jsou pro každou holku pastva pro oči a pro smysly. Nicméně je to také krásná ukázka intrik a ženské lstivosti, pokud jde o věc, o kterou spolu každý den bojují aneb Princip cukru a biče v praxi, která se vám odehrává přímo pod rukama. Byť se tak ani nezdá, tak je v knize moc hezky patrná i psychologická stránka postav. Americu máme celou dobu jako pod mikroskopem, co se jejího duševného stavu týče. Kiera ukazuje Americu jako drsňačku, co se nebojí říct, tak zvaně na plnou hubu, co myslí, ale zároveň se nám ukazuje i její krehčí, princeznovská stránka.

Nicméně je to také příběh, který není jenom romantický, i když ta romatická stránka hraje opravdu velice důležitou roli, jelikož autorka zvolila světoznámou klasiku milostného trojúhelníku. Nutno podotkout, že v případě Selekce je te milostný trojúhelník, složený z Americy, Maxona a Aspena, opravdu prvotřídní záležitostí. Ale kromě toho, že romantika nechybí, jde v knize i o napětí, akci, svou roli hraje i politika a opět touha po štěstí a vlastním životě i v případě jedné z hlavních chlapeckých postav, prince Maxona. V jednoho úhlu pohledu, před přečtení, je Selekce taková poněkud kontroverzí a nejednoznačná, anotace sice hodně navnadí, ale ani zdaleka vás nepřipraví na to, co se děje v knize celkově. Z druhého úhlu pohledu, z toho, když už máte knihu přečtenou, je Selekce velmi, velmi povedená a fenomenální.

Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona.... více

Komentáře (0)