Žebrákova pomsta

recenze

Žebrákova pomsta (2015) / sgjoli

Ve třetí knize Pavla Hrdličky se opět vydáváme do doby středověku, konkrétně do roku 1401, kdy Prahu obléhají muži sloužící míšeňským markrabatům, kterým jde o jedno – vpadnout do českého hlavního města a ukrást kopí sv. Longina, které je spolu s dalšími římskými svátostinami v Praze tou dobou vystavováno. Několikrát se jim to málem povede – díky spojce, kterou ve městě mají. A je jen na podrychtáři Václavovi, aby tohoto komplice odhalil a zamezil řádění míšeňských.

Udržet si ve volném pokračování laťku nastavenou v prvních dílech velmi vysoko, to jistě není snadné. A o to větší mám radost z toho, že se to Pavlu Hrdličkovi tak zdárně daří. V Žebrákově pomstě se nám opět vrací postava podrychtáře Václava od Černého koně, který svým vyšetřováním tentokrát nakročuje a svým způsobem tak zasahuje do nejvyšší politiky, když matičku Prahu hájí před nájezdy žoldáků, které si najala míšeňská markrabata. Ti se zajímají o zásadní otázku – na čí stranu se postavit ve sporu rozhádaných stran – na stranu českého krále Václava, nebo jeho souputníka Ruprechta Falckého? A protože jim astrolog Filoaster poradil, že vlastnictví Longinova kopí je klíčové (detaily si nechám pro sebe, abych nevyspoilerovala úplně všechno), chtějí prorazit do Prahy právě kvůli němu.

I zde Hrdlička umně zapracovává historické události, jejichž konkrétním výsekem se detailně zabývá hlavní dějová linka knihy. Zatímco pozorujeme podrychtářovo pátrání po komplicovi, který radí žoldnéřům, kudy proniknout do Prahy, na pozadí sledujeme neutěšenou situaci v českém království, kdy lidé napjatě očekávají, jak se to vyvíjí mezi králem Václavem a Ruprechtem Falckým.

Možná se budu opakovat (a je možné, že se tak již děje, protože hodně srovnávám s předchozími díly), ale i v této recenzi bych ráda vyzdvihla hlavní postavu, která je jakýmsi tahounem celého díla. Václav od Černého koně znovu vystupuje jako odhodlaný, inteligentní, činorodý muž s osobitým smyslem pro humor, který na jedné straně dokáže být přísný, ale zároveň je spravedlivý, poctivý a tolerantní. Tuto postavu si Hrdlička vypiplal a udržuje si Václava coby plně rozvinutou postavu na úplně stejné vysoké úrovni po celé tři díly.

Stejně jako v předchozích knihách, i v Žebrákově pomstě autor vmísil do rozhovorů zábavné, úsměvné hlášky, které celý příběh skvěle odlehčují. Vedle humorných prvků tu najdete i linku napínavou – vše je pak napsané s takovou lehkostí a přesvědčivostí, že vám čtení ubíhá velmi rychle. Humor i napínavé prvky jsou tu nakombinovány podobnou měrou a celkově to z knihy dělá skvělou, příjemnou oddechovku, u které si odpočinete.

Hrdličkovo psaní je v Žebrákově pomstě opět svižné, přímé, bez nějakých zbytečných okolků a popisků čehokoliv, co s dějem nijak nesouvisí. Čtení tak ubíhá velmi rychle, čtenář je do děje vtažen do děje hned od první strany, tak čtivě Hrdlička píše. Děj je opět úžasně vymyšlený, logicky vystavěný, skvěle zamotaný a ještě lépe na konci rozmotaný, takže čtenář po dočtení nemá vůbec pocit, že mu autor upřel nějaké vysvětlení. Stejně i zde známe pachatele, kterého Václav hledá, od samého začátku, což ale vůbec nevadí tomu, aby si člověk stejně knihu užil.

Knihu jsem si opět užila – je čtivá, napínavá, detailně zpracovaná, výborně napsaná, se skvělými postavami. Znovu a s radostí dávám Hrdličkovi 100 %.

Děj nového autorova příběhu s detektivní zápletkou se opět odehrává ve středověké Praze a hlavním hrdinou stále je Václav od Černého koně, podrychtář Starého Města pražského. Ocitáme se v červenci roku 1401, kdy po devadesáti lete... více

Komentáře (0)