Životně důležitých jedenáct minut

Životně důležitých jedenáct minut

Paulo Coelho: Jedenáct minut

Argo, 221 stran

Nejprodávanější brazilský autor všech dob Paulo Coelho nám po slavném Alchymistovi a díle Veronika se rozhodla zemřít předkládá román Jedenáct minut. Portugalsky píšící autor dostal k napsání této knihy dva zásadní impulsy. Jedním z nich byla jeho touha napsat knihu, která bude hovořit o intenzivním vztahu těla a duše. Touha napsat knihu, která bude upřímným obrazem autora a bude vyprávět o tom, co nám chce autor skutečně sdělit, a ne o tom, co chtějí slyšet ti druzí. Druhý výrazný impuls zasáhl Coelha na jeho ženevské autogramiádě, kterou po jeho předchozí návštěvě v Longstrasse - centru švýcarské prostituce - navštívilo několik desítek spoře oděných a prodejných dam. Jedna ho (kdo ví čím) velmi zaujala, a tak ji pozval na kávu. Dlouhý rozhovor dal za vznik románu Jedenáct minut, jak autor uvádí v závěrečném doslovu. 

Coelho nás zavádí do malé vesničky své rodné Brazílie. Adolescentní dívka jménem Maria prožívá první nešťastnou lásku, čelí nástrahám sexu a hledá sama sebe. Pohlavní styk - o pannenství přišla na zadním sedadle auta - jí nepřináší očekávané uspokojení, a proto si chvilky rozkoše dopřává nejraději o samotě. Touha po dobrodružství ji přivádí do Rio de Janiera. Poprvé vidí moře a obrovské pláže. Setkává se zde se švýcarským majitelem tanečního podniku, který jí nabízí práci. Zvažuje pro a proti a nakonec odjíždí sama se svým deníkem za dobrodružstvím do centra Evropy. Neumí jazyk a diví se, že v letadle nejdou otevřít okna. Kariéru tanečnice však brzy opouští. Zláká ji vidina peněz, sexu, nového dobrodužství. Bez jakéholiv studu, mravní odpovědnosti nebo pocitu viny se stává obyčejnou postitutkou. Dělá to kvůli penězům, jelikož sní o triumfálním návratu do rodné země a pocitu zadostiučinění. První muž, druhý následně třetí. První vydělané peníze. Po půl roce bere svoji práci jako rutinní záležitost. Jednoho dne - když zrovna nemusela roztáhnout nohy v hotelovém apartmánu a čekat - potkává bohatého a slavného malíře. Ten si několikrát zaplatí její společnost na celý večer, ne snad kvůli pevnému poprsí a dokonalému pozadí, nýbrž kvůli světlu, které podle něj vyzařuje a kterým ho dokonale okouzlila. Marii se mění život.

Coelhovo poutavé vyprávění a především několik psychologicko-filozofických úryvků vyžaduje dokonalou čtenářovu pozornost. Až bych řekl, že se člověk k této knize za nějaký čas vrátí. Ne nutně, ne každý. Co na tom, že se často setkáme s obecně známými kliše: vyvrcholení knihy, přespříliš geniální malíř. Záleží na tom, jestli po poslední stránce čtenář vykřikne něco o červené knihovně a dílo odhodí, nebo si uvědomí, že „byla jednou jedna prostitutka Marie".