Zsuzsa Bánková - Světlé dny

Zsuzsa Bánková se s českým čtenářstvem seznámila poprvé roku 2005 prostřednictvím knihy nesoucí název Plavec. Tuto knihu jsem nečetla, ale zaujala mě její nejnovější kniha s prostým a krásným názvem Světlé dny. Světlými dny jsme si prošli všichni - jedná se o nádherné a bezstarostné dny dětství, které jsme trávily s nějakou partou, rodinou či někým našemu srdíčku hodně blízkým. Tyto dny jsme si vychutnávali do posledního kousíčku, prostě a jednoduše co to šlo a můžeme díky nim na své dětství a dospívání vzpomínat s úsměvy na rtech. Ale měli jste někdy blízkého a nejlepšího kamaráda, jehož kamarádství s vámi zůstalo nejen v období dětství, dospívání, ale i v dospělém životě? Vědomí, že je tady pro vás v dobrém i zlém, když se chcete radovat, když chcete křičet na celý svět, když nevíte, co vás přesně trápí. A on je stále s vámi. Ve Světlých dnech má vypravěčka, Seri Bartfinková, obrovské štěstí, protože má nejen jednoho skutečného přítele, ale hned dva.

Zsuzsa Bánková se narodila roku 1965 ve Frankfurtu nad Mohanem. Její rodiče se přestěhovali do Německa po Maďarské revoluci roku 1956. Zsuzsa je tedy jedním z těch šťastlivců, kteří prožili dětství v bilingvním prostředí. Vystudovala žurnalistiku, politologii a literaturu v Mohuči a ve Washingtonu. Za svou literární tvorbu byla oceněna několika literárními cenami. V současné době žije se svým manželem a dvěma dětmi ve Frankfurtu nad Mohanem.

Dostáváme se do jižního Německa, do Kirchblütu šedesátých let. Doba bezstarostného a radostného dětství. Theresa, Seri, se začne kamarádit s Ajou. Aja bydlí v polorozpadlé chatrči do níž vás uvítá nakřivo posazená branka. Aja je dcerou Évi, jejíž kořeny sahají do Maďarska a Zigiho, který působí za oceánem u cirkusu a za Ajou a Évi jezdí každý podzim na dobu dvou měsíců. Seri obdivuje nejen Aju, ale i Évi. Seri s Ajou tráví každou volnou chvilku věcmi, které děti dělávají - chodí se koupat, lezou po stromech, běhají po loukách. Ačkoliv matky mají o své děti strach, Évi má o život Aji přímo děsivý strach. Je její strach opodstatněný a nebo je Évi jen trochu víc citlivější?

Po nějakém čase do Kirchblütu přistěhuje Karl, který se lehce dostane děvčatům pod kůži a které již od této doby netráví čas ve dvou, ale ve třech. Každý z nich má své vzpomínky a nějaké rány, o kterých moc nechtějí mluvit. Žijí pro své světlé dny.

Světlé dny si ponechám, temné vracím osudu.

V příběhu si všichni navzájem pomáhají a lásky byste se mohli dotknout na každé stránce. Serina matka naučí Évi číst a psát, a ta si pak díky tomu může číst dopisy, které jí chodí od Zigiho. Proč Évi nechává některé z dopisů nepřečtené?

Od poloviny knihy, kdy se všichni tři dospívající stanou dospělými, začnou pociťovat, že jim Kirchblüt nestačí a že musí někam pryč. Pryč od svých polí, luk, od polorozpadlé Éviny chatky, od všech matek, od všech malicherností a problémů, které je zužují a zkusit najít štěstí někde jinde. Rozhodnou se odejít, společně.

Ačkoliv mě první polovina knihy moc nenadchla, od druhé poloviny se můj pohled na Světlé dny změnil. Nemohla jsem knihu odložit dokud jsem jí nedočetla do konce. Po přečtení jsem se musila omluvit spisovatelce za své odsouzení knihy v první polovině. Druhá polovina byla doslova strhující. Pořád mi vrtalo hlavou, jestli se někdy náš trojlístek kamarádů rozdělí a zda-li se vrátí do svého Kirchblütu. O ději knihy nelze více vyprávět, protože by to ztratilo na svém půvabu. Ale mohu vás ujistit, že se tam toho děje tolik a je to tak krásně zvláštním a jednoduchým způsobem napsané, až z toho má člověk radost, skoro dětskou radost.

Celý příběh nám vypráví samotná Seri. Ve vyprávění není užita přímá řeč. To mi ze začátku dělalo problémy, ale po chvilce jsem si zvykla. Některé věty nám autorka opakuje, ale není to na obtíž, spíše naopak. Tímto kniha získala své nepopsatelné kouzlo. Navíc má kouzlo toho, že vám dovolí se vrátit do nádherného dětství, prožívat s hrdiny jejich krásné dny a vzpomínat na své vlastní. Sečteno a podtrženo - nádhera!

Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2013
Počet stran: 400
Překlad: František Ryčl