Jiné dny, jiné oči recenze

„Tahle planeta je jedno obrovské oko, které nikdy nemrká.“ Albanu Garrodovi se sice rozpadá manželství, ale alespoň se mu konečně podařilo to, po čem dlouho toužil: vyvinul takzvané pomalé sklo, které lidem umožňuje dívat se do minulosti a znovu prožít ty nejšťastnější vzpomínky. Desky z tohoto materiálu zaznamenávají vše, čemu jsou vystaveny, a po určité době dokážou své svědectví vydat v nezměněné podobě, jako filmový pás. Brzy se ovšem ukáže, že pozoruhodný objev má i své stinné stránky a obratný zločinec jej dokáže využít ve svůj prospěch. Nicméně když je Alban zapleten do vyšetřování vraždy prominentního senátora, začíná si uvědomovat, že se nejedná o obyčejný zločin, že je jen loutkou v cizích rukou a že jeho vynález slouží účelům mnohem děsivějším, než si on sám kdy představoval. Shawův dnes již klasický román o pomalém skle prostupují tři „odbočky“, samostatné povídky, v nichž tento vynález také hraje významnou roli. Za první z těchto povídek, „Světlo jiných dnů“, získal autor nominaci na dvě nejslavnější ceny v žánru sci-fi, Nebula Award a Hugo Award. Spolu s hlavní dějovou linkou vyprávějí tyto odbočky klasický příběh o zneužité technologii, kterému ovšem nechybí detektivní zápletka ani přesah do současnosti. Přeložila Nika Exnerová.... celý text