Vyhledávání v diskuzi
Co se staršími jazykovými učebnicemi?:
tsal - máš naprostou pravdu, že jsou to vyučující, kdo nejnovější vydání požaduje, a také že jsou to vyučující, kteří jsou "hmotně zainteresovaní" na tom, od kterého vydavatele kterou učebnici budou svým žákům doporučovat, resp. od nich vyžadovat k výuce. To je nespochybnitelné a vím, že to tak je. Je to stejné dohazovačství, jako mezi lékaři a farmaceutickými firmami.
Já jsem - možná poněkud zkratkovitě - z toho "obvinila" výhradně mladou generaci, tedy opět zjednodušeně potenciální čtenáře takových jazykových učebnic, a to proto, že značná část mé jazykovo-učebnicové nabídky byly učebnice pro samouky, tedy knihy, o jejichž verzi si obyčejně rozhoduje sám student. Ale studenti jsou - jistě i pod vlivem toho, o čem jsi psala výše - přesvědčeni, že i k samovýuce musejí mít nejnovější verzi, neboť ta starší je zastaralá.
Jinak - staré české či slovenské jazykové učebnice jsou i zajímavým dokumentem své doby, ve výběru témat, v slovní zásobě. Ty dnes už legendární okřídlené směšné fráze z ruštiny "Maja mama dajarka, moj papa vrač" jsou opravdu svědkami časů, kdy se lékaři ženili s dojičkami. Nebo ty návštěvy u soudruhů v NDR, kteří mají doma "schöne moderne Möbel" - jsou fakt kouzelné. - Zobrazit vlákno diskuze