Vyhledávání v diskuzi

Filosofování pod starým mohutným dubem:
Sarah01: Telč (a okolí) je krásná. Líbily se mi i Dačice. Ale až k Landštejnu jsme nikdy nedošli, a o lomu Řásné a Českém Rudolci jsem ani neslyšela. Česká Kanada nám v turistických "zářezech" chybí. :) Landštejn bych chtěla vidět už kvůli Vilémovi - pánu stříbrné růže a za můj zájem může paní Ludmila Vaňková. Ona o Vilémovi tak hezky píše. :) - Zobrazit vlákno diskuze


Hra se slovy:
Viděli Viktora viklat vztekle vidlemi vedle Vilémovy vily. - Zobrazit vlákno diskuze


Jára Cimrman-známý, neznámý:
Ještě jedna zajímavost-totiž, zjistil jsem, že autorem "držet bobříka mlčení" není Jaroslav Foglar, nýbrž jsme opět u J. Cimrmana resp. císřovny Augusty Šlesvicko-Holštýnské. Cimrman v době, kdy měl v Drážďanech menší detektivní kancelář, byl totiž požádán žárlivým císařem Vilémem II, aby nenápadně sledoval císařovnu při jejím pobytu v tomto městě. Císařovna, při plavbách po Labi, si oblíbila jednoho z místních bobříků, kteří tu zůstali po Cimrmanově neúspěšné akci s názvem: " Nedostatek pracovníků v lese nahradí naši bobři z kapradí." Tito bobři nebyli ovšem vyučeni natolik, aby zvládali přibližovat dříví na určené skládky. Místo toho si tuto kulatinu tahali na řeku, kde z ní stavěli obří hrad, jímž přehradilli tok, a tím zaplavili půlku Drážďan. Cimrman se o tom zmiňuje ve svém eposu "Dráďany, město, jenž jsem pomohl potopit". Náš velikán strávil také dlouhý čas v císařovnině pokoji, kde byl v přestrojení za tapetu (tzv wandmimikry), a tím pádem mohl císařovnu bez obav špehovat, aby pak mohl podat Vilémovi informace. Císařovna ovšem svému choti byla věrná, a tak Cimrman pouze sledoval její hrátky s jejím ochočeným bobříkem. Z mistrových vzpomínek:" Byly to předlouhé chvíle mlčení, kdy jsem musel být svědkem nudných, stereotypních hrátek s bobrem". A odtud je právě ten zmiňovaný "bobřík mlčení", jehož si neprávem přivlastnil J. Foglar. - Zobrazit vlákno diskuze


Hádejte autory:):
Koka to bych chtěl zažít, takový národ, co ovládá nějaký delší epos. Když jihovýchod od Finska tak snad Lotyšsko: Lāčplēsis Podle tematiky můžeme eposy rozdělit na: mytický epos – jeho představitelé jsou bozi a mýtické postavy (např. babylónský Enúma eliš) hrdinský epos – pojednává o lidských hrdinech nezaznamenaných historií (např. řecká Odyssea) historický epos – jeho hrdiny jsou historické postavy (např. německá Píseň o Nibelunzích) dvorský (rytířský) epos – vypráví o životě vysoké šlechty ve 12. a 13. století (např. Tristan a Isolda) duchovní epos – vychází z náboženských námětů (např. Dante: Božská komedie) romantický epos – epos s fantastickou a emocionální složkou (např. Byron: Don Juan) moderní epos – označení pro rozsáhlý román z moderní doby (např. Joyce: Odysseus) didaktický epos – označení pro epos s poučným charakterem (např. Dante: Božská komedie - duchovně-didaktický epos) Nejstarší eposy byly šířeny ústně (jako vyprávění anebo jako zpěv za doprovodu hudebních nástrojů).Eposy zbylých skupin můžeme označit jako umělé - většinou je znám jejich autor a na jejich vývoji se nepodílela ústní lidová slovesnost. Národní eposy[editovat | editovat zdroj] Evropa[editovat | editovat zdroj] Anglie: Beowulf Morte d’Arthur (Artušova smrt) (Thomas Malory) Estonsko: Kalevipoeg Finsko: Kalevala Francie: Chanson de Roland (Píseň o Rolandovi) Chanson de Guillaume (nebo Chanson de Willeme) (Píseň o Vilémovi) romány Chrétiena de Troyes: Erec et Enide (Erec a Enida) Cligès Chevalier à la charette (Rytíř na káře) Chevalier au lion (Rytíř se lvem) Conte du graal (Vyprávění o grálu) Tristan a Isolda (jedna verze od Thomase D’Angleterreho, druhá verze od Béroula) Irsko: Táin Bó Cuailnge (Tažení za býkem z Cuailnge) Island: Poetická Edda (též Starší nebo Saemundova Edda) Prozaická Edda (též Mladší nebo Snorriho Edda) (Snorri Sturluson) staroislandské ságy Itálie: Božská komedie (Dante Alighieri) Kalmykové: Džangar Lotyšsko: Lāčplēsis Německo: romány Hartmanna von Aue: Erec Iwein Der Nibelunge Nôt (Píseň o Nibelunzích) Parsifal Lohengrin Gudrun Norsko: staronorské ságy Rusko: byliny Slovo o pluku Igorově Řecko: Ílias (Homér) Odysseia (Homér) Belisarios Řím: Aeneis (Aeneida) (Vergilius) Španělsko: Cantar de mio Cid (neboli Poema de Cid) (Píseň o Cidovi) El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha) (Miguel de Cervantes y Saavedra) Amadís de Gaula (Amadis Waleský) (Garci Ordóñez de Montalvo) Ukrajina: dumy Wales: Mabinogion Y Gododdin (Aneirin) Historia Regum Britanniae (Dějiny králů Británie) (Geoffrey of Monmouth) Asie[editovat | editovat zdroj] Arménie: Sasunci Davith Babylónská říše: Enúma eliš Barma: Yama Zatdaw Burjati: Geserchán Čína: Cesta na Západ Filipíny: Maradia Lawana Daragen Biag ni Lam-Ang (Život Lam-Anga) Hinilawod Gruzie: Amiraniani Etheriani Amirandaredžaniani Muž v tygří kůži (Šotha Rusthaveli) Indie: Rámájana (Válmíki) Mahábhárata (Vjása) Sri Ramacharit Manas (Tulasidas) Silappadhikaram Siri Indonésie: Bharathajudha Nagarakertagama Kakawin Rámájana (Jáva) Ramakavaca (Bali) Írán (Persie): Šáhnáme (Kniha králů) (Firdausí) Júsuf a Zulaicha (Firdausí) Vámik a Azrá (Unsurí) Izrael: Tanakh Jakuti: Oloncho Japonsko: Kodžiki (Zápisy o dávných věcech) Hógen monogatari (Příběh Hógen) Heidži monogatari a Heike monogatari (Příběh rodu Taira) Gempei seisuiki (Kronika rozkvětu a pádu Minamotů a Tairů) Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho) (Šikibu Murasaki) Kambodža: Reamker Karakalpakové: Kyrk kyz (Čtyřicet dívek) Garyp-ašyk Kirgizie: Manas Korea: Samguk Josa Laos: Phra Lak Phra Lam Malajsie: Hikayat Seri Rama Sejarah Melayu Hikayat Hang Tuah Bidasari Mongolsko: Tajná kronika Mongolů Borte Sino Orjati: Džangar Tataři: Jusúf a Zelíchá Chora Batir Thajsko: Ramakien Sepha Khun Chang Khun Phaen Tibet: Král Gesar Turecko: Ergeneton Turko-tatarské národy (Kazaši, Turkmeni, Uzbeci): Alpamyš Körogly Turkmeni: Šasenem ve Garyp Sumer: Epos o Gilgamešovi Vietnam: Kieu Amerika[editovat | editovat zdroj] Delavarové: Walam Olum Irokézové: (Píseň o Hiawathovi) (Henry Wadsworth Longfellow) Mayové: Popol Vuh Afrika[editovat | editovat zdroj] Etiopie: Kebra Nagast Mali: Epos o Sunďatovi střední Afrika: Lianja západní Afrika: Silamaka - Zobrazit vlákno diskuze