Kedrigern doma a na cestách přehled

02.06.2020

Ještě předtím, než jsem začal číst Pratchetta (sákryš, opravdu byl někdy čas, kdy jsem neznal Zeměplochu?) jsem objevoval humornou fantasy prostřednictvím Moressyho Kedrigerna, který byl tehdy tak nějak na okresním městě dostupnější. A dlužno podotknout, že Mrakoplaš, Smrť, Elánius a Vlahoš nebohého pohodlného čaroděje později úplně zastínili a já na něj zapomněl. Při stěhování knihovny jsem ovšem na tyto útlé paperbacky (s napsanou cenou 79 Kč, cože?) narazil a řekl si, že si to z čiré nostalgie ještě někdy přečtu. No a právě nyní, po 26 letech od vydání na Kedrigerna přišla řada.
A ačkoliv jsem čekal spíš zklamání z jednoduchoučkých příběhů podobně, jako jsem se kdysi snažil v dospělosti neúspěšně koukat na seriál Goro - bílý pes, musím říci, že mě Moressy příjemně překvapil. Pravda, jde o sadu krátkých povídek, takže žádná velká epika se nekoná, ale bylo to sakra příjemné čtení. Dokonce musím říct, že v pokročilejším věku, kdy už i na scifistu ve věku s čtyřkou na začátku občas doléhá peciválství středního věku, Kedrigerna asi chápu lépe než moje nerdské 17-leté já z 90. let, trávící svůj volný čas u své Amigy 1200 a nedělních seancí dračáku. Tenhle chlapík, který odmítá nosit z pohodlnosti bílý plnovous a špičatou čepici jako správný čaroděj a z duše nenávidí cestování je prostě sice úplně jiná liga než potrhlý Mrakoplaš, ale je to zkrátka zatracený sympaťák!
A některé povídky jsou vpravdě geniální, například hned ta první o návštěvě mimozemšťanů na Kedrigernově zahrádce mě úplně odbourala. Takže si myslím, že ještě přijde řada na další zažloutlé Kedrigernovky z mé sbírky, protože občas se zkrátka člověku zachce číst si o větším lenochovi než je on sám. 90%

11.07.2017

John Morressy a jeho Kedrigern je moje srdcová záležitost. Byla to moje první fantasy série. Četla jsem ji už před lety a pořád se k ním vracím. Kniha se krásně čte, moc příjemné a oddechová.