Dějiny Nizozemska přehled
Han van der Horst
Někde se nosí sovy do Athén, někde dříví do lesa, v Nizozemsku voda do moře… Jestliže je toto úsloví vyjádřením malicherného počínání, pak dějiny Nizozemska představují naopak sílu vůle, která přemohla nejen přírodní živly, ale nepodlehla ani politicky silným protivníkům, ba naopak. Vedle kulis z polderů, mezi zálivy a grachty se odehrává dramatický příběh země, kterou dnes symbolizují idylické dřeváky a tulipány, ale i provokativní marihuanový kouř. V zapomnění však neupadl ani Vilém Oranžský, ani vévoda z Alby, natožpak bojovní gézové či blahobyt zajišťující kávová burza.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Nederland: De vaderlandse geschiedenis van de prehistorie tot nu, 2000
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny Nizozemska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Tradičně dobrá kniha. Autor popisuje dějiny své země s jistou dávkou pochopení, ale také dobromyslné ironie. Nicméně, je poněkud zřejmé, že ty "nepříjemnosti" zejména z dvacátého stoleté poněkud odbývá, což je asi největší rozdíl oproti tomu, jak by to pojal správný sebemrskač z naší země. Fakt, že ze všech evropských zemí byla likvidace židovského etnika v této zemi "nejdůkladnější" a za nadšené podpory místních je zde zmíněno jen tak okrajově. Podobně je to jako se skutečností, že v zahraničních jednotkách SS působilo (autor píše, že v poměru k počtu obyvatel) nejvíce Nizozemců - bylo to plných čtyřicet tisíc lidí, kteří se dobrovolně zapojili do záchrany evropské kultury proti bolševismu. Polovina se jich z dobrodružství ve východní Evropě nevrátila. Ona ta mimo jiné brutální likvidace rasově nevhodného a podřadného obyvatelstva ve východní Evrop nebyla bez rizika. Jinou pozoruhodností v období druhé světové války byl fakt, že jeden z ministrů nizozemské exilové vlády ve Velké Británii (o které s jistou dávkou sarkasmu prohlásil W. Churchill, že jediným chlapem v ní je královna) se z Londýna dobrovolně vrátil do Němci okupovaného Nizozemska. Nizozemci ze svých dějin vycházejí jako dost konformní a přizpůsobivý národ. Jejich odboj proti katolickému Španělsku se z toho sice poněkud vymyká, ale například způsob, jak se Nizozemci chovali v období těsně před tzv. francouzskou revolucí až po konec napoleonské éry je toho stejně jako období druhé světové války dobrým dokladem. Poté, co protioranžskými elitami a liberálními revolucionáři vyhnaný regent povolal na pomoc pruské vojsko, s "revolucí" byl konec a když za pár let přinesli svobodu, volnost, rovnost a bratrství hrdinní Francouzi, znamenalo to v prvé řadě vyrabování a ožebračení celé země a v několika krocích její naprosté podřízení již Napoleonovi až po její prosté začlenění do císařské Francie. Z hlediska toho obecného, na co by nás dějiny měly upozornit je fakt, že oni liberální vzdělanci a sametoví revolucionáři "bojovali" proti oranžskému místodržiteli (de facto dědičnému panovníkovi, což po napoleonské éře vedlo k oficiálnímu zavedení institutu krále, který existuje dodnes), jeho největší oporou byly ty nejchudší vrstvy, které v něm viděli poněkud naivně svého ochránce. A on sám? Onu poněkud samozvanou elitu, která sdílela vzájemnou nenávist s "panovníkem", ale také cítila přímo panickou hrůzu z toho, že by se o moc měla dělit s přezíranými nižšími hloupými a nevzdělanými vrstvami nesnášel, protože s ní bojoval o moc. Zároveň ale s ní sdílel pohrdání a přezíravost a to vůči těm, kteří ho nejhlasitěji podporovali. Inu, v politice nic nového pod sluncem. Leckdy cosi podobného můžeme pozorovat i dneska a nemusíme chodit daleko. Jinou otázkou, kterou ne zcela chápu, je fakt, že v 17. století byly severní provincie nejmocnějším protestanském státem, dokonce hlavní velmocí, který byl mnohem bohatší a lidnatější než tehdejší celkem čerstvě etablované Spojené království. Nizozemci prostě nedokázali z onoho zlatého věku, kdy platili za etalon úspěchu, bohatství a moci vytěžit nic jiného, než postupný sestup paralelně s nástupem Velké Británie a jejímu rozvoji. Tuso skutečnost charakterizuje fakt, že o sto let později bylo už Nizozemí státem, který nebyl pro nové velmoci na čele s onou Anglií a spol. rovnocenným partnerem. Přitom onen zlatý věk přinesl řadu pozoruhodných výdobytků, jako například první veřejné osvětlení a nebo první pravidelnou hromadnou dopravu, což byly čluny na kanálech. Pravda, jenom do doby než kanály zamrzly. Pak zde ale rychlou dopravu zajistily brusle. První netextilní manufaktury se v té době objevily v loďařství a výstavbě větrných mlýnů, ale jako skončilo zlaté století, tak skončila i snaha o technický nebo technologický pokrok, založená na snaze se rozvinout a posunout dál, ale na tom, co je pro Nizozemce typické dodnes - snaha vydělat a vydělávat s co nejmenším rizikem. Je nesporným faktem, že zatímco v USA, Německu, Velké Británii a vlastně řadě dalších evropských zemích jsme v druhé půlce 19. století svědky až fascinující záplavy vynálezů, snad největším vynálezem v Nizozemí té doby byla náhražka za poněkud luxusní máslo - margarin. Na něm se ale dalo dobře vydělat. Nizozemí je prostě takové, jako je. Má u nás asi pár obdivovatelů, ty pole tulipánů (mimochodem, tulipán je turecká "národní" květina) i hydrotechnické stavby jsou impozantní (nakonec, co ale Nizozemcům zbývá, když na ploše velikosti Čech a s 20 procenty vnitřních vodních ploch žije ještě o 6 miliónů víc lidí než v celé České republice), ale v zásadě je to celkem nudná země, která nedala světu vlastně žádnou skutečně významnou osobnost, všem těm Erasmům, Rembrandtům a Vermeerům prostě k tomu absolutnímu vrcholu vždycky něco chybělo. Nicméně číst pozorně Dějiny Nizozemí je pro našince tuze poučné. Proč, to jsme se pokusil nastínit výš, ale opravdu je lepší to zjistit sám.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny Nizozemska v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 16x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 34x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 20x |
v dalších seznamech | 1x |
Skutočne skvelé dielo, ktoré si musí prečítať každý so záujmom o Holandsko, či o dejiny vo všeobecnosti. Hned v úvode je pozoruhodné pozorovať, aký šok zažilo dnešné Holandské územie po páde Rímskej ríše. Pre mňa spočíva pridaná hodnota tejto skvelej syntézy v tom, že autor sa nevenuje iba dejinám územia, ktoré dnes poznáme ako Holandsko, ale venuje sa aj Holandskej kolonialistickej politike - akí mali postoj k otroctvu? Ako fungovali Holandské kolónie a ako v nich vyzeral všedný život? Rovnako zaujímavý je náboženský boj, ktorý prebiehal na území dnešného Holandska - ukazuje aj odvrátenú stránku správania "druhej strany", ktorú zvyknú mnohí ľudia prehliadať, no nezabúda upozorňovať ani na tienisté stránky rekatolizácie. Mimo iného, čitateľ sa dozvie aj to, akú úlohu v náboženských bojoch hrala voda a terén Holandska, čo je mimoriadne zaujímavé (nebudem prezrádzať, najlepšie si čitateľ prečíta sám:)) Všetky etapy historického vývoja sú napísané pútavo a čitateľne a majú potenciál zaujať aj úplne priemerného čitateľa a laika - navyše autor sa pozerá na dejiny svojho štátu s určitým humorom a laľkou satirou, čím je čítanie mnohokrát príjemnejšie. Za mňa doposiaľ jeden z najlepších zväzkov z edície Dejiny štátov, rozhodne odporúčam. Nič iné ako 5* sa tu nedá dať.